Tak nádherný den už dlouho nebyl.
Vyšetřili jsme pár okamžiků všedního dne a vyrazili jsme na Dračí louku.
Slunko už se skláněno nad obzor,
ale i tak jsme se těšili z každého jeho paprsku.
Zašla jsem obejmout Jabloň, odebrala ze mě kousek smutku.
Pak jsem se brouzdala trávou a našla malé lístečky divoké mrkve
a dokonce i kopretiny.
Po tááák dlouhé době opět dopolední kofi s háčkováním.
Takové blaho!
Bačkorce zbývá poslední řada a bude hotová.
Ještě jí samozřejmě musím spíchnout sestřičku.
Do kofíčka jsem si zamíchala skořicový a levandulový cukřík (trošičku samozřejmě) a z keksíkové sklenice přidala pohankové perníčky.
Po obědě jsem vzala košík a vyrazila na procházku do lesa.
Advent se blíží, chtěla bych si nazdobit stůl.
Obloha se zatáhla, už nebylo tak krásně jako dopoledne.
Les nám mizí před očima.
Zbydou po něm jen mýtiny.
Kůrovec si vybírá svou daň.
Recept na bezlepkové sušenky, co jsem objevila nedávno,
je naprosto dokonalý.
Vyzkoušela jsem perníčky, tentokrát jsem zkusila ala linecké z celé dávky.
Dokonce i ražničky jdou na toto těsto použít.
Spokojenost veliká.
Hned jsem musela ochutnat u čaje a dopisování.
Neodolala jsem a z nákupů si donesla hrnky s mozaikou.
Šedé barvě odolávám jen stěží.
Naštěstí stály pár kaček a jejich předchůdci poslouží jako květníky pro kaktusy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *