neděle 10. prosince 2017

První prosincový

 

 Dodělala jsem bačkorky z vícebarevného klubíčka, které jsem kdysi použila na šátek. Budoucnost bačkorek je zatím nejistá. Ještě netuším, jestli si je nechám, nebo půjdou do světa. Uvidíme...
Návod ZDE.
Jsou lehoučké. Kdybych v týdnu neháčkovala jen po chvilkách, byly by za dva večery hotové. Ale musím se krotit, aby mě nezačaly bolet ruce. Jak to přeženu, už to v noci cítím.


 

Malého prince už jsem viděla. Ale v kině to bylo samozřejmě daleko lepší.
Celý den jsem byla plná dojmů a večer jsem přemluvila Mediho ještě na jedno kolo.

 
 
 

Tradičního rozsvěcování stromečku na náměstí jsme se letos účastnili jen my dva. Taťka se necítil, skolil ho nějaký bacil a mamka bez něj jet nechtěla. Nakonec to nebylo špatné. Boxík (náš nejoblíbenější) u Martiny byl rezervován už měsíc dopředu jen pro nás. Ochucené kapučínko nezklamalo. Dortíků měli spoustu, ale nakonec jsme si vybrali bagetu. Jako bychom to tušili. O hodinu později bylo na náměstí tolik lidu, že se u stánků s dobrotama tvořily dlouhé fronty. Nevím, letos jsem byla zklamaná. Na podiu pustili laser show, připadala jsem si jako na diskotéce a ne na vánočních trzích...

 
 
 

Předvánoční setkání s holkama jsem si užila. Každé jsem zabalila vánoční skořicové mýdlo s tiskátkem vločky nebo sobíka.
Čajovka byla ve dvě hodiny už téměř plná. Co se děje? Obsadila jsem prostřední box, prostor byl trošku stísněný, ale aspoň zase odnikud netáhlo.

 
 

Po delší době máme doma zase maroda.
Náš trhač zřejmě opět skákal po vratech...

 

Moje první čepice je na světě. Juch! Big merino je úžasně měkkoučké. V mých starých zásobách jsem objevila zapomenuté modré klubko a tak k plánované mokka hnědé přibyly proužky.
 Super lehká čepice ZDE.

Žádné komentáře:

Okomentovat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *