středa 23. května 2012

Nejen svetříkománie

Ještě než přišlo oteplení, pustila jsem se do oblečků pro svícínek do obyváku a také pro můj nový hrneček, který jsem za pár korun objevila na hrnčířských trzích. Tam se mi také podařilo koupit med smíchaný s černým rybízem, a tak teď častěji vařím čaj, abych si na něm mohla pochutnat.







Bylo docela problém udělat tuto fotku, když je teď dlouho světlo. Ale i tak občas zatoužím po světle svíčky.



V městečku jsem objevila úplně neplánovaně v maličké galanterii dvě opuštěná a zlevněná klubíčka colorovaného Merina. Toto, co je na obrázku, a pak ještě jedno domodra (viz níže). Měla jsem z nich obrovskou radost, protože Merino je velice příjemné na dotek. Ovšem háčkování z těchto klubek bylo velkým zklamáním. Ač mají stejné složení jako jednobarevná, mají více chloupků a nejsou tak plyšová. Nevadí, NAŠTĚSTÍ jsem jich nekoupila moc. Poučení pro příště. 



Astrid a Veronika je dočteno. Zvláštní kniha. Krásná i tragická zároveň. Nádherné popisy a zamyšlení. Byla jsem z nich nadšená a zárověň smutná z osudů obou hrdinek. Příběh z přítomnosti si určitě přečtu ještě jednou. Něco mi došlo až úplně na konci (holt mám stále na očích růžové brýle) při pročítání "otázek pro čtenáře", kterými je kniha vybavena. Po pravdě řečeno, mrzí mě to objevení. Jako by Astrid ztratila tu sympatičnost. Ale to jen pro zasvěcené, že Heli! ÜÜÜ 



Nyní nová kniha a nový miniprojektík. No nevím, jestli u knihy vydržím. Některé pasáže děje jsou na mně příliš "rychlé" a jsou mi spíš "proti srsti". 

Katarina Mazetti - Chlápek od vedlejšího hrobu
Na hřbitově se náhodně setkají dva pozůstalí. Désirée je knihovnice a v polední přestávce chovívá k náhrobku svého manžela. Benny je zemědělec, jenž chová krávy a pečuje o hrob svých rodičů. Sedávají spolu na lavičce před hroby a zpočátku k sobě cítí antipatii. Ale jednoho dne se to změní... On potřebuje hospodyni a pomocnici na statku, ona je intelektuálka, která neumí ani vařit. 





3 komentáře:

  1. Jitu, krásně si oblékáš mističku, hrníček, svícínek. ;-)
    Mám z tebe obrovskou radost. :-)
    A jsem strašně ráda, že jsi po Vánocích svícínek z buráků nevyhodila, ale pěkně ho používáš dál - neboť je krásný. :-)
    Ta lodička na knížce je záložka? Je krásnáááááá!!!!! Vidíš to, každý nějak začíná, ale jak se do toho zakousne už těžko se toho pouští. :-)

    Tak držím pěsti, aby se ti kniha nakonec začala líbit. Já si vzpomínám na jednu knihu, kterou mi tenkrát půjčila švagrová, také to bilo o hospodyni na panství, kde se ještě starala o pánovi děti a vzpomínám si, že jsem se u té knihy normálně červenala, neboť to bylo skoro psané porno!!!!!! :-O :-O :-O Hned jsem jí vyčinila, cože to jako čte za knihy! ;-)
    Přeji krásný dnešní den, mnoho nápadů, krásných fotek a zítra krásný vstávání. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za chválu!
      Já jsem se do toho svícnu asi zamilovala, nemůžu ho dát ze stolu. Snad mě to do podzimu přejde. ;) Mám i pěkný podzimní.

      Kdepak, záložka to není. Vyrábím si výzdobu do koupelny, zatím je to ještě hoooodně v surovém stavu. :) Dnes se asi k tomu už nedostanu, ale už teď pociťuju abstinenční příznaky. :)))

      S tou knížkou - to máš tak. Ta předešlá nastavila vysokou laťku. To je potom těžký číst něco jiného a navíc když Ti postavy moc nesednou...

      Prý krásný vstávání! To má být co?! ;) Ale jo, když bude svítit Oskárek, tak bude krásný. :)

      Vymazat
  2. Jitu, Astrid a Veronika může být moc zajímavá kniha, úplně jsi mě na ni nalákala;-). Háčkování máš moc krásné, jsi strašně šikovná! Ta lodička je boží, doufám, že nám pak vyzdobenou koupelnu ukážeš;-). Jiti, užij si krásný víkend!

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *