neděle 13. května 2012

Rána...

,
 
Víkendová rána miluju. Zvláště sobotní mám moc ráda. V případě, že mám na snídani nějakou dobrotu (samozřejmě domácí s láskou upečenou), voňavý čaj a k tomu ještě vím, že nemusím vařit... To je žůžo!









Ale musím říct, že dokonce i všední rána někdy stojí za to. Když člověk dokáže rozlepit oči v nekřesťanskou hodinu, přemluví se opustit sweat home sweat, a pak uvidí slunce nad hlavou, uslyší kosí koncert a vlaštoviččí švitoření a uloží si do paměti podobné obrázky ranního svítání - v takovou chvíli je mi fajn a ani mi moc nevadí, že už jsem na cestě do práce... ♥ Jó, jaro je jaro...





Snad takových všedních rán bude víc a snad je někdy zdokumentuji i slušnějším foťákem. Jenže kdo by s sebou tahal, že... 






1 komentář:

  1. Jitu, tak jsem se zkusila k tobě očkem nakouknout a co nevidím? Nové nádherné fotky a krásné psaní. ;-) Joooo štrúdl k snídani jsem už dlouho neměla a k tomu bílou kávu nebo čaj, no tedy!!!!! ;-)
    Přeji ti, aby to jaro bylo celé skvělé a aby těchto překrásných fotek i nadále přibývalo. :-)

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *