středa 31. července 2013

Domkem nedomkem (10)

Právě… jsem dopila kávu z mého makového kafáčku a doufám, že mě co nevidět probere. Ač jsem běžně v tuto hodinu už dokonale probraná, dnes se nějak nedaří. Cítím únavu v každičkém kousku mého těla. 

Venku… se má slůňo čile k světu. Naštěstí včera si dalo trošku voraz a nižší teploty nás trošku zchladily. I tak byl den naplněn prací a já jsem ždímala jedno tričko za druhým. 

Na zahradě... je všechno vyprahlé, i když zaléváme každý večer. V půdě jsou vidět hluboké rýhy. Ale včera jsem objevila první oranžové rajčátko. ♥ Má políčka ožívají životem a dokonce i bylinky, které jsem nemilostrdně ostříhala, bujaře vytahují lístky a šlahounky.

V domku… přestavba konečně skončila a nastává fáze uklízení. I když jsme všude zavírali dveře a utěsňovali škvíry, prach z bourání se dostal až do ložnice. Koupili jsme nový koberec a přesídlili svá lože do letního křídla, kde jsou noční teploty krapet nižší než v ložnici. Zbývá poslední pokoj, koupit další nový koberec, přestěhovat věci, které jsou roztahané po celém domě, natřít zárubně dveří a trubky a pouklízet zbytek bytu. A pomalu a jistě se dostává domek do svých zajetých kolejí. ☼

Právě jsem dočetla… Pod toskánským sluncem. Nechala jsem se inspirovat u Tebe, Blani, a nelituji. Nádherná knížka. Lépe řečeno - knížka tohoto léta.  

Plánuji… pouklízet co se pouklízet dá a neumřít přitom. :o)))

Top obrázek…
Tam, kde bývaly dříve dveře jen pro trpaslíky...
 


1 komentář:

  1. Ahoj Blani, tahle knížka se mi pořád drží v hlavě, pořád o ní přemýšlím. A film, je to nádherný, má tolik pozitivního v sobě, že se na něj dívám stále dokola, když potřebuju trošku spočnout po uklízení. Ale těším se na Tvé knižní okénko, jsem zvědavá o čem je T. na každý den. :o)

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *