Blíže k Bohu...

 

O víkendu jsme zabalili batůžky, přibrali dobrou náladu a vyrazili do světa. Kousek od Mohelna se nachází step. Kouzelné místo, úplně jako z jiného světa. Na rozloze několika kilometrů čtverečních se nachází travnatý ekosystém, kde najdete miniatury některých známých rostlin. Teplota tu bývá o deset stupňů vyšší než v blízkém městečku Mohelnu. Jediné, co tu kazí tu správnou atmosféru venkovního amfiteátru, je blízká elektrárna Dukovany. 

 

 

Vybrali jsme si naštěstí tu správnou trasu, která vedle převážně z kopce. To, jak je prudký terén v opačném směru, jsme zaznamenali díky procházejícím turistům, kteří nemohli popadnout dech a odpočívali co dva metry. Lidí jsme tu potkávali jinak docela málo. Pár rybářů a dva keškaře hledající dobře ukrytý poklad. 

 

 

Dole u řeky jsme byli svědky nebývalé podívané. V hloubce zhruba metr jsme uviděli u dna nějaký pohyb. Po chvíli jsme zjistili, že je to had. Jak se tam dostal? Že by ho upustil nad hladinou nějaký pták, který ho ulovil? Litovali jsme hada, že se ve vodě určitě utopí. Jak jsme však po chvíli zjistili, had pod vodou zřejmě vůbec netrpěl. Asi po pěti minutách svíjení se u dna zamířil do menší hloubky a najednou vyplaval nad hladinu a zmizel v rákosí. Netušila jsem, že se užovky umějí potápět a vydrží pod vodou delší dobu! Těžko ovšem říci, zda se jednalo o užovku. 

 

 

Na zpáteční cestě jsme se zastavili na rozhledně Babylon, obhlédnout okolní kopečky...

 

...a v rosa coeli, jejíž ostatky musí udělat dojem na každého návštěvníka. Nebýt hlučné skupiny svatebčanů, kteří tu pobíhali a fotili se, jako by byli jediní na světě, mohla jsem dotknout i Jeho. Tak někdy příště...

♥