úterý 29. července 2014

Pro klid duše

 
 
 


Vyšli jsme si.
Nutně jsem potřebovala zelenou.
Cílem měla být Čarolouka, ale slunko peklo o 106 a asi v půli cesty mi došlo, že se tam nebude kde schovat. Navíc zemědělci vyrazili na ječmen, tak jsme to otočili a usadili se v sadu. Divoko ani neprotestoval, s vyplazeným jazykem se hned svalil do trávy. V pšeničném lánu to praskalo, jako by byl pod proudem, vlaštovky se honily za mouchami, na vesnici se sneslo ospalé odpoledne a nad Magical hill se to začínalo kupit na bouřku. Jala jsem se oddávat háčkování, přemýšlení co by - kdyby, focení... Nicméně to poslední mi moc dopřáno nebylo, páč Divoko zbystřil psa a jal se mu dát nejen štěkotem, ale i svou přítomností najevo, kdo je tu momentálně pánem. Nevadilo mu ani navíjecí vodítko (do té doby ledabyle položené pod mou nohou), ani to, že narušitel byl tak dvakrát větší než on sám. Odhodila jsem foťák (jasně že) a pustila jsem se za ním trávou skoro po pás, abych ho ušetřila bolestného vyvedení z omylu. Naštěstí ten narušitel byla psí slečna, která vůbec netušila, oč té malé dělové kouli vůbec jde.
Uff.
Zelené jsem se nabažila, možem jít dom.


 
 


 I když...
Čekání na bouřku, kdy se vzduch trochu svlaží a v kuchyni se dá zapnout trouba a něco dobrého upéct, jsem si krátila pytlíčkováním. Mám v plánu vybavit skříň voňavem, tak snad mi zásoby fialového zlata postačí. Ústřižků látek je dostatek, puntík je zatím favoritem No. 1.


 
 


Ani večer to není cosi ono. Hlava šrotuje a závěry se mi vůbec nelíbí. Moc času na přemýšlení je nanic. Radši prchám. Stařičký počítačový stolek, který z nouze používám na šití, je mi sympatický čím dál tím víc. Díky kolečkům s ním můžu šoupat sem a tam podle potřeby, což je praktické hlavně večer, kdy s ním zaroluju přímo pod lustr. Vytahuju proužkatý svetr, který už dosloužil, a hned má hrnek nový slušivý rolák. Do křesla minipolštář, aby bylo měkce a dalo se pohodlně opřít. Snad nebude štěkat nebo vrčet, když jsem ho naplnila stoprocentním psiskem.


Na louce alespoň v myšlenkách...
S písničkou, kterou si nechávám zahrát pokaždé, když má M. v ruce kytaru.
 ♥




2 komentáře:

  1. Dobrý nápad, na louku s háčkováním:-))

    OdpovědětVymazat
  2. Nádhera :-))) máš krásné fotky. A máš pravdu, že příliš času na přemýšlení je na nic. No nic... drž se a užívejte si krásna :-))) K

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *