sobota 30. srpna 2014

Babí lom

 
 


Poslední prázdninové dobrodružství.
Původně jsme chtěli vyrazit na Pulčínské skály, ale díky barumce jsme raději změnili plány a vypravili se druhým směrem.
Nejdříve samozřejmě k pumpě vybavit se bagetou na tak náročný výstup. Na ten strmý kopec hned v úvodu jsem už zapomněla. Božínku, takové stoupání hnedle takhle zhurta. Nakonec jsme se k rozhledně vydrápali, o pár litrů vody lehčí. Uff.
Chvilku oddech a pak po hřebenovce a kochat se a užívat si prázdna nad hlavou a v hlavě. ♥
Výlet to byl náramný, téměř nikde nikdo. Nakonec se vybralo i počasí. Ještě se povinně odlelkovat, pomohlo to na sto procent. A po asfaltu zpátky.
Posilnit se v ikči a pak se dorazit v obchodech (tohle mi fakt v našem světě nechybí).


neděle 17. srpna 2014

Kovová zoo a Bunč

 
 


Další tralalajda. Tentokrát do Starého Města. Zologickou jsme byli nadšení. Díky malému počtu návštěvníků jsme si ji mohli užít naplno. Motorka, bizon, nosorožec, lávky, kofola a kapučíno, poté ještě maják a loď...


 


Cestou domů jsme se zastavili na Bunči. U studánky, kterou někdo poničil, jsme splatili "dloužek", zapsali do kešky, provedli studenou lázeň (to nebyl moc dobrý nápad - dnes auáááá džauááá), pročistili si hlavu bezva procházkou a pochutnali na výborné večeři.



sobota 16. srpna 2014

Mini uni

 


Už dlouho jsme se chystali do Ovy. Juch! Tak konečně. Počasí bylo pošmourné, na obloze šedá mračna. Přesto jsme po příjezdu do Ovy zažili i sluníčko, i když bylo docela chladno. Park jsme si užili náramně. Prošli jsme ho několikrát. Asi nejvíc se nám líbila ajfelka, pyramida a braniborská brána. Posilněni obědem v ikei jsme tu vydrželi opravdu dlouho. Pročítala jsem si svědomitě tabulky a dozvěděla mnoho nového, třeba o holandských mlýnech.
Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Hr.


 


prázdninový Jožinek dodělán


pátek 15. srpna 2014

˟˟˟

 


Založen kreativní záznamník.
Výlet do KM pro kuličky.
Na zmrzlině se ochladilo, M. mi půjčil mikinu.
Domů jsme jeli za deště.

Kóta A zkontrolována.
Pořízen druhý zápis.
Výprava na ni byla dost náročná - hlavně terénem.
Doslova do písmene jsme se prodírali srač... :o)
I Divoko přidal svou trošku do mlýna.
Zpátky jsme se prodírali pro změnu krůpějemi rosy.

čtvrtek 14. srpna 2014

˟˟˟

 
 
 
 


V den našeho výročí první schůzky jsme založili jedenáctkové krabičky. Na Vyhlídku jsme se vydali na motorce. Na to že je srpen, bylo dost chladno. V bundě, mikině a v bezprstovkách mi bylo tak akorát. Nebe bylo šedé, nad P. dokonce bylo vidět čárance deště.

Na Čarolouku jsme se přesunuli polňačkama, kolem lesa, kde jsem jezdila na koni. Cesta se mi moc líbila. Z téhle strany náš "svět" moc neznám. Blatečkem jsem dojeli až na Louku. Ochutnala jsem trnky a špendlíky a při schovávání krabičky M. našel dančí paroh a za chvilku na to další. Radost veliká!

středa 13. srpna 2014

˟˟˟

 


baktusový (kaktusový) šátek
Tři celé části přibyly. Taky mě pořádně bolí ruka. Jsem závislák jak hrom, jsem z toho úplně mimo, když nemůžu háčkovat. Fakt to žeru.
Vstala jsem už velmi brzy. Uvařila jsem si yogi meltu :o) a šlo se to na to. Bylo to kouzelné ráno.


 


Růže kvetou už podruhé. Jsou krásné.
Koupila jsem si tři růže v tescu ve slevě, po deštích si je dám na zahradu. Rudá momentálně zkrášluje kuchyň.


 


Týnka "naživo". Ohromně mě to baví. m. mi koupila knoflíčky, tak kombinuju a šiju.
Juch!

A večer Dvě tváře lásky. Barbra mi zvedla náladu.
 




úterý 12. srpna 2014

Nové začátky

 
 
 


příšerka - bude sloužit jako jehelníček k háčkování
Nejprve přijít na to, jak se dělá obdélník. Zabralo mi to část včerejšího večera i filmu "boha". Plán byl jiný, měla to být kapsička pro malou zelenou příšerku, ale nevyšlo to. Nakonec sloužil trochu jako předloha zelenáčka. Chtěla jsem ho ušít pro H., ale myslím, že to nebude to pravé ořechové.

Řádím v kuchyni. Celý den a ještě není hotovo. :o)

Navečer procházka s Divokem na Montebůů, objevení Země nikoho s vlastním mraveništěm, navštívení Vyhlídky. Potom jsme zajeli ještě pro časák. Místo dekoru jsem si přivezla praženku.
 


pondělí 11. srpna 2014

♥ záležitosti

 


Konečně koláč, který je krásně nadýchaný, aniž by "spadl", když ho vytáhnu z trouby.

Červenočerná buchta s mandlemi
 5 vajec
150g cukru
100g másla
250g hladké mouky
1/2 balíčku kypřícího prášku (já dala celý)
šťáva z 1/2 citronu
podle potřeby minerálka
 *
nahoru červený rybíz, ostružiny a mandlové lupínky

Ke rannímu koláči se výborně hodí yogi čaj. Během léta se mi podařilo vychytat ten pravý poměr přísad, aby byl tak akorát.
*
500ml vody
4-5 lžiček třtinového cukru
1/2 lžičky koření pro přípravu yogi (koupeno v obchůdku se sypaným čajem)
*
 Necháme projít varem. Poté přidávám buďto 2 sáčky earl grey / 2 sáčky ranní čaje / a úplně nejlépe 1 šáček melty.
*
Vyluhujeme, aby byla tekutina téměř černá, a přidáme 100ml mléka. Opět necháme projít varem a scedíme přes sítko do konvičky.
Chutná nejlépe horké.


 
 


Podařilo se mi koupit červený úklidový papír a tak vystýlám skříňky o 106. Červená se zabydluje v kuchyni bez velkých potíží. A to jsem si ještě donedávna myslela, že jinak než přes žlutou vlak nepojede.


 
 


příšerka pro štěstí pro B.


 
 
 


Ještě trochu potrénovat s Panem strojem, jak že na ta srdíčka. No, chce to ještě trochu cviku... Opět oblíbená látka ještě z dob mých studií. ♥ Voní stále stejně.


Levandule

 
 


S pěstováním levadule ze semínek se mi letos vůbec nedaří. Vyseto už podruhé. Poprvé vůbec nic, tentokrát dvě sazeničky. To je teda dost málo.
Z předloňské rozmarýny jsem vyčetla, že se dá množit i z vyrostených rostlinek.
Tak jdem na to.
Vybereme tedy silné svrchní části rostlinky, odstraníme spodní listy, zapíchneme do hlíny a udržujeme v polostínu stále mírně vlhké.


 


 Tak doufám, že z toho něco bude...


sobota 9. srpna 2014

S bouřkou po boku

 


...jsme si v pozdním odpoledni vyrazili na výlet


 
 
 
 


Po zelené jsme se pustili přímo za nosem, kopečky a rovinkami přímo ke Třem kamenům. Z dálky se ozývalo hřmění, tmavá mračna slibovaly přívaly vody. Protijdoucí turisti se ptali, zda-li pak máme pláštěnku, že to vypadá zle. Pláštěnku nee, jen balíček máslových sušenek a pití. Cíle jsme chtěli dosáhnout před deštěm. M. v sandálech musel pořádně šlápnout do pedálů, aby mi stačil.


 


Otočka a rychle zpátky, začala být krapítek tma.


 


Obra jsme naštěstí nepotkali. Asi se stačil schovat. Jako my. Naštěstí začalo pršet asi tři minuty poté, co jsme usedli do auta. A že to byla pořádná průtrž mračen.


 


Magical hill z bezpečné vzdálenosti z druhé strany


Růžový keř

 
 
 


Měl to být polštář.
Ze zbytků co zůstaly z Větrníkové deky.

Jablková zelená došla, aniž bych měla všechny růžičky hotové. Nu tedy dobrá, zbylé květy budou jen v bílé. Jenže pak se mi polštář tuze zalíbil a chtěla jsem z něj minideku. Na křeslo do haly. Přemluvila jsem M., aby se mnou sjel do města na klubíčka. A aby to bylo zajímavější i pro něj, navrhla jsem, že na motorce.
(od té doby jezdíme na motorce čím dál tím častěji a nejen pro klubka)


 


Dva týdny zůstávala deka nedodělaná. Rozmýšlela jsem, co s ní. Zda pokračovat a zvětšit ji, případně jaký okraj zvolit. Petrolová barva se tu náramně hodila. Začíná mi být moc sympatická. Zkrátka - potřebovalo to něco tmavšího, aby zbytek vynikl.
Pak jsem křesílko kolikrát ozkoušela i s dekou u filmu a bylo rozhodnuto. Zůstane "Růžovou" a bude.


 

 
Vlna: Merino (Vlnap)
Barvy: sv. růžová, tm. růžová, zelená (oliva), zelená (jablko), bílá, zelená (petrol)
Rozměry: cca 52 cm x 52 cm
Háček:

Co se mi vybaví, když se řekne Růžový keř: pro změnu horké léto (stejné jako u Větrníkové deky), mé oblíbené místo na schodech do zahrady, sladká vůně růže (té tmavší), těšení se z levandule, pozorování včelek v potoce, Obludka ležící mi u nohou...
 


pátek 8. srpna 2014

˟˟˟

 
 


neplánovaná lekce s jehlicemi
 ♥
k tomu přídavkem dvě letitá klubka modré lady
a muchomůrky z kiku


čtvrtek 7. srpna 2014

˟˟˟

 
 
 
 
 


zelená - hnědá - fialová
barvy dneška

Čarolouka - na protějším kopci můžu oči nechat
muffiny na plechu (ne vždy se mi s nima chce paplat) - fialová dobrota do břuška
fialové potěšení pro oči
 


středa 6. srpna 2014

˟˟˟

 
 
 
 
 
 


Háčkuju "tužkou", pilně jak pilnice, třikrát tak dlouho. Místo pravé bolí levá. :o) Ale myslím, že jde jen o zvyk. To pude!
Z poloviční dávky jsem upekla černoušky, z talířku zmizely v cuku letu. A jak to, že je jich tak málo?
Stihli jsme jak vylítat Obludu, tak zajet novou gumku.
Na vyhlídce je parádně. Miluju tu cestu na vrcholu. Mávám na Doupě, tak jako jsem v sobotu mávala na M.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...