Na zelené vlně

 

 

Tak takhle začíná každé ráno. Po rychlé hygieně - většinou naboso - v šortkách a tričku - s miskou v ruce - hybaj na zahradu!

Utrhnu kousek tady, kousek támhle. Ždibec polníčku, salátku, mangoldu, špenátu, semo tamo lichořeřišnici nebo kontryhel, bršlici nebo ptačinec. Nakrájím bananos a jablko, zaliju vodou... A už se to točí, pánové. Už se to seká. A brčálová snídaně je na světě.

 

 

V knihovně jsem si půjčila Bioabecedář Hanky Zemanové. Panečku, to je čtení. Neodolala jsem a pustila se do zkoušení receptů. Přesně podle gusta mé diety. Třeba kedlubnová polévka...

 

Nebo cizrnová bramborová polévka s mangoldem. To je žrádlo! Dokonce se olizoval i Medvěd a to už je co říct, když ochutná nějaké jídlo, které poslední dobou vařím.

 

 

A propos: cizrna. Ta mě teda lákala velice. Takže jsem si vypůjčila papiňák a jde se na věc. Za třičtvrtě hodinky byl základ dobrot uvařený. Chystala jsem se jednak na výše zmiňovanou polévku, ale také na pomazánku. Do té je třeba sezamové máslo. Momentálně jsem tak říkajíc odříznutá od moderní civilizace, kde je po ruce třeba obchůdek zdravé výživy. Takže jsem si našla recept na domácí sezam máslo (TADY). Sezam jsem namočila přes noc, propláchla v sítku a nechala sušit v sušičce. Nejprve na jednom platíčku, ale bylo to příliš pomalé, tak jsem semínka rozetřela na dvě plata. Suším jen na 40 stupňů, takže to zabralo skoro celé dopoledne. Pak jsem to rozmixovala s olivovým olejem. Nemám porovnání s tím kupovaným, ale ve výsledné pomazánce mi chutnalo. I domácí parmazán stojí za vyzkoušení, ten můj je z mandlí, lískáčů a slunečnicového semínka.

 

 

 

Na balkon jsem si uháčkovala pár vlaječek. Zbyla mi ještě zelenožlutá Camilla z žíňušky pro E. a sem se dobře hodí. Domorodá fauna si na ně v cukuletu zvykla.