neděle 17. dubna 2016

*

 
 
 

Pustila jsem se do políčka. Pomalu pomaloučku, kousek po kousku vymýšlím kombinace zeleniny a představuju si, jak to bude vypadat, až všechno bude růst. Žádné řádky, to by byla nuda. Každý kousek je jiný. Dnes jsem zasela hrášek, špenát, salát, polníček, celer, dva druhy ředkviček, kedlubny a mrkvičku a do skleníku do truhlíku barevný mangold.

 

Kváskové těsto po sto padesáté čtvrté. Juch! Chleban se povedl. Ou jé! Podle tohodle receptu (TADY).

 

A v mezičase mezi tím vším jeden kostlivec ze skříně. Pár řad šedo-modro-červeného bezprsťáku...

sobota 16. dubna 2016

*

 

Aloe vosk voní naprosto fantasticky. Zatím nejlepší vůně co jsem měla. Ani se mi nechce zkoušet jiná (koupila jsem si jich spoustu).
Tady na fotce zelený voňavý ledovec.

 
 

Kváskové těsto po sto padésáté třetí. Tento recept (TADY) konečně zajistil padesátiprocentní úspěšnost. Byla by stoprocentní, kdybych nepřipálila jeden z plechů. Chudáčci dalamánci byli zespod černí.

 
 
 
 

A po úspěšném pečení honem na zahradu. V mezičase se zatáhlo, takže jsem si slunka moc neužila. Pustila jsem se do horního záhonu. K růžičkám jsem zasadila semínka miniaturních máčků. Nad levanduli přišly semínka kytek na sušení. Echinacea přečkala zimu, jako souseda dostala heřmánek. A na největší část jsem zasadila krásenky a mix letniček. Doufám, že se všechno ujme, taková malá soukromá louka by se mi moc líbila.

pátek 15. dubna 2016

*

 
 

Ranní Ulička pátečního mrazivého rána. Letošní koniklec ve skalce je mnohem větší. Má dokonce čtyři zvonky. Našla jsem ho předevčírem a vyhledávám ho každé ráno. Dokonce už na něj díky rozednívání vidím.

 

Konečně jsem vyfotila Saharské domy. "Saharské" z jednoho prostého důvodu. Líbí se mi jejich fasáda pískové barvy. Hlavně ta prostřední. Ten pravý dům má spoustu zdobných prvnků. Každý den objevím něco nového.

 

Na tento moment jsem se těšila od neděle. Na návštěvu obchůdku s yankee voskama. Celý obrovský bílý regál. Snad na padesát druhů vosků. A za zády novinky sezony. Těžko se vybíralo. Ale vybralo! Hlavně aloe a pak té grep je horký favorit.

 

Kačaba dnes dělala zkoušky. Museli jsme ji trochu rozptýlit. Nejprve návštěvou voňavého obchůdků a pak kavárny z těmi nejlepšími bagetami v kraji!
 

čtvrtek 14. dubna 2016

*

 

Na deku teď cosi není chuť. Jen ven, ven, dýchat volně teplý vzduch. Tak alespoň pár dlouhých sloupků. Pár společných chvilek. Zaháčkovat všechny chmury a starosti. Pomáhá to!



Děrovačka na štítky je prostě famózní. Šup rup a je to nato tata. To se to vykrajuje bez nůžek. Ou jéé!
*
Komunikace s vesmírem funguje! Před měsícem mi ukázal dům se spirálami a v úterý téže budovu navštívím. Je pravda, že jsem klidnější, vždyť ji přece už znám. Důmyslné... Děkuji!

středa 13. dubna 2016

*

 

Při nákupu v lidlu jsem si šla pro zlevněnou gerberu a našla jsem gloxínii. Páni! Tolik jsem ji chtěla a nikde jsem ji neviděla. A najednou ji mám. Je sice ve zbědovaném stavu, ale snad se jí u mně bude líbit a udělá mi radost.

 

Zas po nějaké době jsem zasela řeřichu. Už dva týdny chodím do zeleného baru, kde mám pokaždé nějaký salát a doma s tím úspěšně pokračuju. Dokonce i M. si dá říct a zobe salát. Teď si ho budeme moc vylepšit řeřichou.

 

Dneska jsem si knihovnu užila. V klidu vybírala z regálů, z katalogu na PC a dokonce se dostalo i na pár stránek na gauči. I chvilku u kofíčka jsem si s knížkou našla.

 
 

Bylo nádherně. Takže šupky dupky na zahradu. Dostříhat levanduli. Chlapi mi zryli mou budoucí louku. Pomněnky jsou tříbarevné - bílé, růžové a modré. Semtam jsou i dvojbarevné kvítky. Ve skleníku to bují. Nasadila jsem ředkvičky a aksamytník.
A VLAŠTOVKY JSOU TU!
 

neděle 3. dubna 2016

*

 

Moje první kolopejka, kterou jsem nezahubila svou láskou. Tuhle krásku jsem si koupila jako drobka. Za pár týdnů se nádherně spravila a roste nejen do výšky a šířky, ale dokonce znovu kvete. Mám z ní velikánskou radost. Těším se, až mi rozkvete i ta, kterou mám na schodišti. Té se do květu nechce.


 

Kokosky. Kofíčko. Siesta.

 

První výprava na kole nebyla věru dlouhá. 1,207 km za půl hodiny. Hned první polňačkou za dědinou jsem odbočila do lůna přírody, kochala se kobercemi žlutého orseje a pak pilně sbírala pichlavé lístky na kopřivový čaj.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...