pondělí 25. července 2016

Ráno...

 
 

na Dračí louce...
 *
Trocha bejlího do ranního koktejlíčku.
Foto jen z mobilu, kvalita hrůza. Na Dračí louce teď převládá modrá, fialová a bílá barva květů. Vlaštovky se sem přiletěly taky nasnídat.

Edit: Tak tmavě zelené smůthí jsme ještě neviděla. Ou jé...

neděle 24. července 2016

Vizovické zámčisko

 
 
 
 
 
 

Čas do prohlídky jsme si krátili návštěvou čokoládovny, kde jsem si dala tu nejúžasnější kokosovou pralinku, jakou jsem kdy jedla. Pak jsme ještě okoukli obchůdek s blbinkama a vánočníma ozdobama, zazvonili si na zvoneček, aby se nám splnilo přání, a ještě chvíli poseděli na lavičce v parku. Mají tu pravé kouzelnické komíny.
 *
 V samotném zámku jsme si vybrali okruh B a byli jsme mile překvapení zajímavou prohlídkou. V komorním prostředí šesti lidí jsme se procházeli prvním patrem...

nejlepší desítka
 funkční ruční vysavač
kočárek do sněhu
herní pokoj
želva ala zvoneček
tajné dveře, kde mi zamkli M.a
(chtěli si ho nechat jako zahradníka)
stojánek na topinky
lopatka s ohnutým smetáčkem
andílci na potazích nábytku
obraz s dírkou uprostřed
historický kočárek s překrytými koly 

 
 

Jako suvenýr jsme si dovezli lusk z dřezovce trojtrnného.
*
A třešničkou na dortu byly ty nejlepší žebra v naší oblíbené restauraci.
 

pondělí 18. července 2016

Z Květné...

 
 
 
 
 

Za odměnu jako bolestné po rehabilitaci...
*
tlupa polských turistů
zahradník s postřikovačem - potkali jsme ho tak šestkrát
fontány se zlatýma rybkama
bludiště
rozložitý platan
bylinková zahrada s citrusovníkama
výhled z ochozu
zaječí kopec a obrvoliéra
*
a sladká (spíše masová) tečka v občerstvení u sýpky

pátek 15. července 2016

U lesní kaple

 

Večeře k narozeninkám.
Procházka u přehrady v Př.
A pak nalezení téhle lesní kaple...
 ♥
 

úterý 12. července 2016

Z kumbálku a výro(b)ny

 

Léto a sušení bylinek v plném proudu...

 
 
 

V kumbálku je teď dobře. Mám tu rozháčkovanou deku, beru si sem baktus a vytáhla jsem i Pana stroje, abych zpracovala levanduli, kterou si postupně suším.

 
 

Také pokračuju v domácí alchymii. Z ricinového a mandlového oleje jsem si namíchala olejíček na nehty. Přidala jsem květy měsíčku a pár kapek levandule a voní lépe, než ten, který jsem si kdysi koupila u oriflamu.
Další pokus byly koupelové šuměňky. Paradoxně se lépe podařily ty z vánočních formiček než ze silikonu. Příště je ještě vytuním.

neděle 10. července 2016

Cizrnová zeleninová omáčka


 
 
 
 
 
 
Na divoké louce mi začínají dozrávat cukety (hodně pookřály po přesličkovém sajrajtu), takže se teď budu zaměřovat na cuketové recepisy. Vzhledem k faktu, že jsem jediná, kdo je ochotný v celém baráku dobrovolně požít cuketu, nevím, jestli jsem to s těma třema rostlinkama nepřehnala...  

Pro opravdu všímavé: Kdepak je schovaná cuketka?
 
 
 

 Cirzrnová zeleninová omáčka
2 cibule
2 stroužky česneku
2 mrkve
sůl, pepř, kurkuma (nebo kari)
malý rajčatový protlak
200 g uvařené cirzny (nebo 1 plechovka)
1 menší cuketa

Cibuli, česnek a mrkev nakrájíme na kostičky a orestujeme na oleji. Přidáme sůl, pepř a kurkumu a krátce orestujeme. Poté přimícháme cizrnu a protlak a zalijeme horkou vodou. Necháme asi 20 minut podusit. Pár minut před koncem vložíme cuketu nakrájenou na půlměsíčky.
Poté podle libosti rozmixujeme, dochutíme solí a v případě potřeby dohustíme.
Podáváme s těstovinami nebo polentou posypané parmazánem.

sobota 9. července 2016

Pod lopatkami mlýna a pod doškama

 
 
 
 
 
 
 
 

Ještě před hodinou jsem popíjela kávu a dopisovala cestovatelský deník. A další hodinu už jsme ve Světe a užíváme si tralalajdu.
Letošnímu LÉTU přicházím na chuť!
*
Sem jsme se chystali pěkně dlouho. A konečně se zadařilo. Nebýt toho, že jsem doma nechala pití, bylo by to ideální. Ale zase bych nemohla chlemtat vodu z dobové kuchyně a dobového kuchyňského koryta! Dobře to dopadlo. Neumřeli jsme žízní. Paní průvodkyně nás zachránila. A pak ukázala spoustu zajímavostí z venkovského žití.
*
mlýn, s kterým otočí dva lidi
zrenovovanou tvrz
nálezy z římské doby z naší vesnice
pidi midi světničky
o trošku větší sedlácké světničky
pece na chleba
 houpacího koníka
...
Já nevím, jen ty postele mi připadají děsně malé. Ale třeba našim by vyhovovali. Chtěli si koupit užší, že ty jejich jsou zbytečně široké. M. poznamenal, že když by se ale pak chtěli otočit z boku na bok, že by si museli stoupnout...

 

první větrný mlýn
u nás - 1 122 po Kristu
ve světe - 1 000 let před Kristem v Egyptě v Alexandrii
*
Ať mi  nikdo neříká, že v tomhle taky nemá prsty Bartimaeus!

Pod Švestkou

 
 
 
 

Dopolední kofíčko.
Zdálo se, jak je vedro, ale kopýtka v krátkých šortkách jsem měla dobře prokřehlá. Ale nechtělo se mi jít převlíkat. Nechtělo se mi přerušit ty pomíjivé chvíle pod modrým blankytem.
*
Pustila jsem se do Baktusu. Jé, jak já se těšila. Ještě ráno rychle dodělat podšálníčky pod m. a pak hurá pro klubko z rozháčkovanýma pěti řadama... To blaho! Sem tam párnu, ale jinak - JEDU!
*
Pak taky Ptolemaiova brána. Odtrhnout se je tak těžké...
*
Obludka mě střežila celou dobu. No dobře, celou úplně ne. Musel přeci zjistit, co se v mezičase děje na dvoře. A já v mezičase vytáhla sušenky. Cha! V neslyšném otvírání igelitového pytlíku začínám být machr. Všechny čtyři byly moje! Chachá!

Dokulata... Lala lá...

 
 
 

Hotovo.
Nový vzor.
Stále se učím...
A teď hurá na šátek!
 ♥

čtvrtek 7. července 2016

Ráno v záhumení

 
 

Dnešek začal parádně. S ranní jógou, zeleným koktejlem a vyjížďkou na červeném oři. Ráno bylo poměrně chladné a větrné, jen louky byly vyhřáté od letního slunka. V přehradě už byli i kapříci vzhůru. A že jich tam bylo. Asi pozůstatky po nedávných rybářských závodech. Jinak je tam vidět není.

 
 

U Ořešáku je postavená provizorní ohrada a v ní nádherný černý hřebec. Škoda že byl přivázaný ke stromu, jinak bych si ho ráda pohladila. Očividně toužil po společnosti, točil se na krátkém laně sem a tam...

 

Na Hastrmanově louce jsem se ohřála. Slunko tu už docela peklo. Společnost mi dělal jen motýl poletující z jedné kytky na druhou. Jinak nikde nikdo.

 
 

Trošku jsem si rozšířila obzory v botanice. Kromě čekanky poznám i vikev ptačí a řepík královský. A toho kostivalu všude kolem...

 

Po návratu jsem ještě vzala Obludku na Dračí louku. Je celá v květu! A vedle voní dozrávající obilí. Okoukla jsem místečko pod Jabloní - je to dobrý - posečeno - může se vyrazit háčkovat! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...