... víkendové ráno
s vázou nádherných tulipánů na stole a s lineckým koláčem na skleněném podnosu s víkem, na který jsem se chodívala dívat do vitrýny v obýváku. Už jsem nedoufala, že bude důvod, abych ho vytáhla na světlo boží.
♥
... puntíkatá krabice
s barevnými klubky a háček a radost, která k háčkování patří. Stýskalo se mi, ač jsem netušila, že se mi stýská. Vášeň to bude zřejmě celoživotní.
♥
... můj muž,
který přijímá mou zálibu v přesouvání nábytku, aniž by hnul brvou. Náš obyvák je mi teď sympatický jak ještě nikdy, ač to stálo újmu na zdraví. Mě samozřejmě ne, ale mého stěhováka.
♥
... má tvrdohlavost,
díky které jsem KONEČNĚ asi po dvou letech z trouby vytáhla pravý nefalšovaný POŽIVATELNÝ kváskový chleba, díky němuž jsem měla dovoleno mlaskat na celou kuchyň.
♥
*D*Í*K*Y*
Tak se podařil! Sláva :-) Taky jsem s ním bojovala, ale od té doby co máme parní troubu, jde to hravě. Je krásně zlatavý!
OdpovědětVymazatParní troubu?! Budu moct ráda, jestli mi pošleš recept na tvůj chlebík, už jsem ti psala i mailík.
OdpovědětVymazat