Rodinná oslava dvojích narozenin dopadla výborně.
☼♥☼♥☼
1. Dárky včetně brožky se líbily, čímžto udělaly radost i darujícím.
2. Obyčejné popíjení kávy a pojídání zákusků se během chvilky změnilo v zážitek, na který budeme vzpomínat ještě dlouho.
Začalo to téměř nenápadně. Všechno to způsobila Kačaba prohlížející si můj pracovní koutek - už uklizený (časně ráno), protože tam nebylo volného místečka. Se slovy jéé, ukaž, týjo, to chci taky...
Všechny plány na odpoledne padly vniveč, když jsem otevřela krabici s látkami, korálkami a filcem. Oči zazářily, osadníci z Katanu byli nadobro zapomenuti a mně bylo jasné, co budem dělat.
Kuchyňský stůl se během pár minut změnil v naprostý CHAOS. Ovšem chaos jen pro ty, co měli málo odvahy, aby se zapojili a přihlíželi z povzdálí. Ano, schválně ve slovesech píšu měkké I. Je Vám to jasné, že? :o).
Hrnky a občerstvení bylo odsunuty na druhý konec stolu, aby nepřekážely, a pro babinec přestal existovat čas. Chlapinec se přesunul do obyváku, vzal s sebou i kytaru, harmoniku, housle a mandolínu a dělal nám zvukovou kulisu.
Téma tvoření bylo hned jasné. Sovománie se usadila i u nás, takže jasně že sovy. A už kreslíme šablonky, vybíráme barvy, knoflíky, korálky... A přemýšlíme, zda k pověšení, nebo raději k zapíchnutí...
rychlokurz šití :o)
poslední úpravy...
TATA DADÁ
Posilněni chlebíčky, které z tácu mizely pekelnou rychlostí jsme se pustily do dalších dílek.
A díky našemu setkání světu přibyl další háčkomil.
♥♥♥
V hlavě se mi rodí plán.
Už tam byl dlouho. Nenápadný. Skrytý. Sem tam vystrkující růžky za účelem: "Hej, tady sem, všimni si mě!"
Plán, který musí ještě malinko uzrát.
Plán, který se MUSÍ uskutečnit.
Jestli se vydaří, určitě bude i zde. :o)