neděle 31. května 2020

BuJo na červen

 
 
 
 
 

Po chvilkovém "zamrznutí" v květnu, kdy jsem na zápisky a tvoření s BuJo neměla moc chuti, se ve mě probudil opět zápal pro "řádění" tohoto typu. A tak poslední týden kreslím, píšu, barvím, lepím, tisknu... No prostě hraju si s diářem.
Popsaných stránek už je poměrně dost, je příjemné začíst se do poznámek z předešlých měsíců a zavzpomínat.
Takže červen na téma Japonsko v kombinaci barev červená, růžová a zelená.

pátek 29. května 2020

Mé BuJo chvilky

 

Měsíc končí a já si užívám v současném žluto-modrém hvězdičkovém květnu a současně vytvářím japonský červen.

sobota 16. května 2020

Ku potěšení oka

 
 

Ušito.
Uháčkováno.
Omotáno.
Nachystáno.
Studená fronta konečně za humny, tak jdeme zdobit!

 
 
 
 

Balkonová sezona oficiálně započata.
(Ač neoficiálně začala už dávno...)

Na Konci světa

 
 
 

Máme les!
 ♠
A taky lípy, duby, divokou třešeň, šípkové keře, ostružiní a na louce jahodníky.
Zítra bude limo z darů Konce světa.

pátek 15. května 2020

Umícháno ♥ Zapáleno

 
 

Odhodlala jsem se k výrobě vlastní svíčky. Uff.
Nejhorší bylo asi přinutit plíšek s knotkem, aby dělali, co se od nich očekává, a vybalancování kolíčků. Jinak to šlo.
Jedna svíčka je s vůní růží, druhá s citrusy.
A to těšení, až vyzkouším naživo.
Hoří!
A voní! Decentně, takže s ní vydržíme v jedné místnosti.

pondělí 11. května 2020

Život je sladký. Bohudík.

 
 
 

 Původně jsem si chtěla pořídit nějaké hrnečky z Green gate. Že bych si s nimi konečně udělala radost...
Ale pak jsem zjistila, že za cenu tří hrnků si můžu z Mynte vybrat čtrnáct kousků nádobí! Měli zrovna akci a měla jsem slevový kupon. A dopravu zdarma. No, zkrátka Vánoce v květnu.
Takže dnes - radost veliká.
Juch!
 

Po ránu...

 
 
 
 


***

 

A za 20 minut...

sobota 9. května 2020

V hlavní roli zeleno

 
 

 Bylinkování se ze sbírání kopřiv a různé zeleně na ranní koktejl změnilo na sběr dobrot na bylinkovou limonádu. Traviny na loukách po dešti dosahují výšky kolen a stačilo projít se známou trasou a na kalhotách jsem napočítala pět klíšťat. Kdyby měly aspoň normální velikost, ale tyhle byly úplně miniaturní černé tečky, které se navíc zuby nehty držely džínsoviny a nemohla jsem je dostat dolů...

 
 

Siestování na balkoně si užívám. Kavíčko, večeře, knížka, háčkování... Balkonové deko už je nachystáno na aranžování, jenže v předpovědi hlásí rapidní ochlazení, takže čančání nechám až na příští týden. Ale už se těším. Takový mix barev jsem na svém odpočívadle ještě neměla.

  
 
 

V lese jsem kromě pomněnek objevila i konvalinky. Tak přece rostou i u nás. Juch! Sice jen na jednom místě, ale to nebude určitě jediné. Musím se pořádně dívat. Tyhle jsem taky objevila úplnou náhodou. Lesík, kde předminulý týden hořelo, se po dešti trošku spravil. Ale i tak je tam ještě cítit spáleniště. A v oplocence, kde jsem si fotila šátek už je krásně zeleno. Jo, voda dělá svoje.

středa 6. května 2020

Hopsá do květnového týdne

 

 Tohohle špunta jsem objevila, když jsem přesazovala kedlubny. Velikostí nepřesahoval centimetr, takže jsem ho málem přehlédla. A ty tykadla! Mě by určitě překážely, být dvakrát větší než já. Ale příroda to vymyslela určitě líp, než já si myslím.

 
 
 

Druhého špunta mám doma. Minifialka přežila přesazení do nové hlíny a rozhodla se vykvést.
 ♥

 
 
 

 Konečně přišla ta správná nálada a já oprášila Pana stroje. Ze začátku to dost drhlo. Tohle prostě nejde tak lehce jako háčkování. S Panem strojem se musí opatrně. A hlavně se u toho musí myslet a ne vznášet se v myšlenkách v oblacích, jinak se hodně páře. Teda - alespoň v mém případě.
Vyštrachala jsem všechny možné zbytečky z háčkovaných polštářů a dek a vybrala těhle pět, aby se mi hodily už k hotovému podsedáku.
Už přibyly i nějaké látkové rybičky v podobných barvách.
Ještě úplně nevím, jak to všechno nakombinuju, ale samotné vyrábění mě velice baví.

 
 
 

 Také jsem se pustila do míchání mastičky na ekzem. Recept jsem objevila mezi mnohými dalšími TADY. Pár dnů jsem pročítala tyto stránky a vymýšlela a plánovala a kombinovala a objednala...
No, čekají mě krásné časy a už se na tu domácí alchymii moc těším.
Výroba mazání je naprosto jednoduchá. Trošku jsem se obávala éterického oleje patčuli. Ze začátku mi teda moc nevoněl. Po druhém přičichnutí k lahvičce už to bylo lepší. Do receptu jsem nakonec dala jen 10 kapek a příště dám asi ještě méně. Ale i tak budu s tímhle olejem kamarádka, voní mi, jen to chce menší koncentraci. Zatím jsem s mastičkou spokojená, na rukou s vyrážkou bojuje statečně. Ještě uvidíme při větších problémech...

pondělí 4. května 2020

(Z)tuha

 

Ne, včera jsem neflámovala. Ani jsem dlouho neponocovala. Jen jsem si potřebovala pohledat něco na internetu, což byl kámen úrazu. Večerní vysedávání před počítačem se v mém případě nevyplácí. Následná noc stojí za houby a ráno se budím s kruhy pod očima a výkonná jak želva.
Vařím si zelený čaj a doufám, že mě trošku probere.
Kolik že je hodin? Šmarjapanno!
 V tuhle hodinu už jsem běžně v plném výkonu a spoustu toho mám za sebou.
No nic...
A když mám před sebou spoustu práce, je super, když si vymyslím ještě jednu navíc. Co takhle si udělat vlastní müssli, které si do dózy potřebuju doplnit už pár dní? Vždyť je to za chvilku a to kupované není nic moc.

 
  

Tak jo, jde se na věc. Chce to 50% ovesných vloček pomletých najemno a 50% ovoce a oříšků. Mě moc chutná směs datlí, jablek, kokosu, mandlí a kustovnice.
Mandlové mléko si vyrábím také sama, to krabicové je předražené a chuťově je domácí mnohem lepší. Stačí k tomu 50 g mandlí (v době krize i 40 g) namočených přes noc a ráno rozmixovaných ve 250 ml vody. Přidám lžičku medu a trošku skořice a jedna dávka mi zbyde i na další ráno.

 

 A po půl hodině a zaplněném dřezu na nádobí se jde snídat. Vypadá to na nejenom ztuhlé ráno, ale i den blbec. Všechno mi padá, dělám zbytečné pohyby (jak by řekl jeden profesor na jedné univerzitě) a ukázalo se, že volba mixéru (respektive jeho nástavce) nebyla úplně nejlepší. Ne, Jituš, s tímhle bys to opravdu rozmixovávala do zítřka.

Tak uvidíme, jak a v co se den rozvine, a teď hurrrááá na online výuku...

neděle 3. května 2020

Víkendové radosti

 

Letos jsem naprosto učarovaná větvičkami modřínu. Snažím se mít alespoň jednu vázičku s čerstvými jehličkami a s nadšením nasávám tu vůni...

 
 
 

 PUNTÍKY
Po dvou letech jsem dokončila potah na podsedák. Letos na balkoně proběhne změna. Už se to chystá, už se to šije a háčkuje...

  
 
 

Vylezli mi semínka bylinek. Čekala jsem je za pár týdnů a ony se vyklubaly po pár dnech.
A k oslazení volného dne jsem upekla francouzské sušenky. 
Ne, to nejsou šneci a nejsou to ani krabi. To jsou francouzské sušenky!
 ♥