středa 31. prosince 2014

Poslední čtrnácté střípky

 
 


Prochajda s Divokem byla úplně jinčí kafčo než včéra. Mrazivá a pošmourná.
Poctivě jsme prošlapali chodníčky sestávající ze zimních bot, dětských sáněk, psích tlapek, lyží a srnčích kopítek. Živo je u nás...
Les nám ubívá před očima. Místa, kde nedávno stály stromy, jsou holá.
Založili jsme další procházkovou krabičku. Jedenáctka na notýsku odpovídá ještě letošnímu roku. Juch.


 


Přeci jen jsem Mužíčka dokončila ještě letošní zimu. Ke zdlouhavému zapošívání jsem se zakousla do corny, ta s kokosem je fakt nejlepší. Mlask.


 
 
 
 


Silvestr již v tradičním duchu.
*
vykoupaná Obludka
*
chlebíčky s česnekem a bez
*
herní odpo-večer
(letos "budovatelské" hry a kostky) 
*
 "No, nevím, co by tomu Havlíček řekl."
"Ty pořád třepeš a já ještě nejsem ani vytentovaná."

Ať je ten náš další rok šťastný!
Ať jsme zdraví a spokojení!
Ať je nás víc!
Ať se nebojíme vlka nic!
Ať jsme stále spolu a s pusou od ucha k uchu!

úterý 30. prosince 2014

Domkem nedomkem (15)

 
 
  


Právě… jsme se vrátili z bílé divočiny. Původně jsem chtěla vyrazit na staronových sněžnicích, které mám už od loňska a ještě nebyla příležitost je vyzkoušet. Ale prý bych si je tak leda zničila, a tak leží dál na regálu a čekají na vhodnější příležitost. Každopádně i tak byla výprava na Čarolouku úžasná. Kousek s námi šla i Mona, Obludkova psí kámoška, ale nechala se zahnat cizím psem, strašpytel.




V domku... se chystáme na odpolední herní mač. Jen ještě vybrat tu správnou hru (tipuju tradičně dostihy nebo kamiony), nachystat nějaké to mlsání, uvařit konvici čaje a můžem začít.
Boje o Reykjavík za tři žetony byly strhující, 2 : 1 pro mně.

Na zahradě… je studená bílá peřina. Hbité kočičí tlapky vyšlapaly spoustu pravidelných křižovatek skrz naskrz. Zrovna včera jsem si říkala, jak se těším na jaro, až zas budu moc sednout pod švestku nebo růžový keř.

Čtu… Mám toho rozečteného spoustu. Ale nejčastěji otvírám Moc od Rhondy Byrne. Na podzim jsme sehnali za deset káčé poslední díl dračí série Eragon a spol., takže nepravidelně opět čtu první díl, abych se postupem času dostala i k tomu neznámému zelenému (ne že bych si ty předchozí díly nějak zvlášť pamatovala).


 
 
  


Pracuji... Mám za sebou aktivní šicí období. Bodejť taky ne, když mi Ježíšek přinesl takový parádní kufřík na šicí serepetičky. Jen se proti švadlence na obrázku držím dost při zemi. I když Pana stroje mám určitě vymakanějšího... K Ledovému mužíčkovi jsem se dostala opravdu až po Vánocích, jak m. správně předpokládala. Snad ho dokončím ještě tuto zimu. Schválně nepíšu letošní, za den to asi opravdu nedám.

Plánuji… pokročit s Panem strojem k dalšímu levelu. Uvidíme, jak mi to pude. A taky další várka mydlinek čeká, jen ještě pošpekulovat na voňavé přísadě.

Top obrázek
 

sobota 27. prosince 2014

Slunce v duši

 
 


Byla jsem svědkem nefalšovaného zimního svítání. Ráno mrazivé, jinovatkové, blankytně modré až bílé. Den sliboval mnohé.


 


... třeba koffee na stojáka
Kuchyň rozbombardovaná už od sedmi hodin, rozjela jsem to hned na několika frontách. Každopádně když švagřinka psala, že za deset minut zvoní na zvonek, už jsem finišovala. Vypočítáno téměř na minutu přesně. Jak říká naše paní ředitelová - wow. To jako vau, s tím že protáhne písmeno "a". Zní to hrozně.


 
 
 


Dům hučel. Náš obyvák je nafukovací (stěhování nábytku ve prospěch prostoru mi jde stejně dobře jako mámě, ani k tomu nepotřebujem mužský).
Šneci, hájenkové cukroví, rumový čaj, vlk a vajíčka, kuličky v pyramidě, nažehlovací korálky, focení sedící kočky (jen do toho okamžiku, než jsem zmáčkla spoušť), štrůdlík s madlemi a hned trojí přídavek (to tetu opravdu potěšilo).
Já vím, že je s přáním do nového roku ještě brzy, ale přeju si víc takových dní.
Barák plný lidí a zvláště těch "milených" je totiž "úplně nejvíc".


čtvrtek 25. prosince 2014

Š.t.ě.d.r.ý.

 


Ráno začalo brzy. Myšlenky potřebovaly prostor, ne být uvězněné ve snech. Adventní věnec je už krapítek okoukaný, chtělo to něco nového. Zbývá jen vypálit velké svíčky. To nebude zas takový problém. A tak svítíme, co jsme doma, za světla, za tmy, furt...


 


Obloha dnes byla dokonalá. Jenom na ní oči nechat... Tahle je taková letní, ty bílé linky mi připomínají stopy v písku po mořských vlnkách.


 
 
 


Zas spolu. Juch! Jsem tak happy. Moc mi to chybělo. Fakt moc.
Dnes si stačilo jen přát a začly se dít věci...
KOUZELNÉ Vánoce! ♥

Musím jít přepsat datum v kalendáři.
Štědrý den byl dnes.

úterý 23. prosince 2014

S/pod křídly anděla

 


Na cestě za babičkou jsme se zajeli podívat na dřevohostický betlém. Staví ho každoročně, už od roku 2001. Figurky vyřezávané z polystyrenu, vysoké tak jako já. Když teda nepočítám děti a psy. Asi nejhezčí je hříbě se stejným kukučem jako Obludka, když zašustí pytlík s "kokinkem".


 


Babička byla ze srdíček od Ježíška nadšená. Tolik radosti v obyčejnosti dne. Aranžovali jsme je společně do poličky nad postel vedle křížka, i když byly původně myšleny do šatníku.
Napěchovány levandulí budou alespoň přinášet klidné sny.
A tak šiju jak o život, abych jí mohla přinést srdéčka další,
které rozzáří nejen její malý pokojík.


pondělí 22. prosince 2014

Jako v pohádce II

 


Při lepení ceduliček na pečeňák jsem ještě nemohla tušit, že i já zažiju vánoční pohádku na vlastní kůži. Vstřebávám to ještě teď. Krásné kulisy, nádherné kostýmy, choreografie propracovaná do detailu... 
Navíc ruku v ruce s M. ...
Mým favoritem byl Myší král - s drápky a dokonce i chloupky. 

sobota 20. prosince 2014

Jako v pohádce

 
 
 
 


Každoročně si lámu hlavu, čím potěšit k Vánocům kolegyně v práci.
V dnešní době, kdy si každý může koupit cokoliv, je to opravdu zapeklitý oříšek.
Letošní volba padla na mňamózum grandum v podobě pečeného čaje. Nevěřila bych, jaká dobrota může vzniknout jen při pouho pouhém smícháním jablek, rozinek, rybízu a mandlí.
Opravdová vánoční pohádka.
A co by to bylo za vánoční pohádku bez cinkání rolniček.
K tomu červenobílé šatečky a dárek je hotov.
Bezva štítečky k stáhnutí TU.

sobota 13. prosince 2014

Čáry máry pod kočáry

 
 
 


Do červena, do modra i do zelena.
TOLIK barev díky dnešnímu slunku.
A když je na obloze, ve většině případů je i v duši.
 

 
 
 


Odpoledne filcohrátky.
Pěkně zvesela v růžové a hnědé. Pod stromeček - pro štěstí. Můj starý bílý stůl je poslední dobou čím dál tím oblíbenější. Nejen na písemnosti. I nitě, stužky a špendlíky jsou "in". A hned naproti stolek s šicím strojem. Pěkně pohromadě, braši. Trénuju a je to znát. Z filcohrádek pomalu přecházím na látkohrátky. Juch.


 
 


Chtěla jsem si připravit těsto na zítřejší pečení. Žádné cukroví, to u nás nejede. Jen sušenky (TUTOK) ke kafeti nebo jen tak na mls. Nejvíc zaujal recepis na mrkvové. Ale páč se mi nechtělo do sklepa pro mrkev (je to tuze daleko), nahradila jsem ji jablkem. Pak jsem zjistila, že kokos nemám, takže další čarování - ano, máme tak leda mandle. No, a pak už to šlo v rychlém sledu a brzy byla na světě další verze tohoto prima receptu.

300 g směsi hl. mouky a špaldové mouky
200 g másla
100 ml medu
2 lžíce nasekaných mandlí
3 lžíce nastrouhaného jablka

Na spočinutí v lednici nebyl čas. Nějak mě to chytlo. Už jsem byla u vykrajování třetího plechu, když jsem si řekla, že by bylo fajn mít i něco mňamózního k snídani. Takže trojúhelníčky srolovat opět do úhledné koule a rozválet do marmeládového koláče s jablkovou oblohou, která je u nás velice vyhledávanou pochoutkou. U VŠECH. A to už je co říct.
Takže suma sumárum: 
dva plechy sušenek a kulaťák
Tomu říkám VYTUNĚNÝ recept.


pátek 12. prosince 2014

V plném proudu

 
 


...všechno a všichni...
Ale tenhle advent je zatím favorit. Šití, háčkování, filcohrátky... A taky horké pečené čaje, hokusy pokusy s novými recepty, sem tam nějaké to moudré knižní slovo a sledování plamenů svíček.
(Jakožto počítáno na vzácné minuty, díky plodnému pracovnímu životu.)
Ale přec!


 


Malý krychlový zázrak.
Tuhý mýdlový šampon.
Kde by mě napadlo, že budu pačesy mydlit mýdlem. Ale vyzkoušeno poprvé - zvednuto překvapením obočí, vyzkoušeno podruhé - zbožňuji tu zvláštní vůni. A ejhle. Radši to jenom zašeptám, ale vypadá to, že moje vlasy už nebudou potřebovat "asfaltový" šampon, což by byla juchajda na druhou. Přeju si to moc.
A co teprve mydlidlo s kozím mlékem do sprchy. Už ti začínám, ekzemku, pomalu ale jistě balit kufry.
 ♥
Vzhledem k faktu, že nutně potřebuju svůj home made výtvor, ponořila jsem se na několik dní do studia chémie a dnes už se kouzlilo v domácím laboratóriu.
Už zraje!
Nakukuju co půl hoďky do teplého inkubátoru a mumlajíc magické formulky po vzoru Brumbálova, přeskupuju (zatím jen v myšlenkách) tekutou bázi na fázi gelovou.
Držím palce i na nohou.
Snad to klapne...