středa 30. října 2013

Za oknem

Na šedé a sychravé dny jsem si pořídila zelená sluníčka.
Jen juknout ven... ♥

 





pondělí 28. října 2013

Litomyšl

Už dlouho jsem toužila podívat se do tohoto města.
Tak tedy konečně... ♥

Počasí bylo větrné, ale na říjen docela příjemné. Sem tam se objevilo slunko, ale většinu dne spíš bylo pod mrakem. Díky tomu, že byl státní svátek, potkávali jsme jen málo lidí. Ulice byly téměř liduprázdné, jen na zámku jsme se sešli na prohlídku v docela početné skupině.

Kostel Povýšení sv. Kříže

 


Umrlčí uličkou na Smetanovo náměstí

 



Smetanovo náměstí má podlouhlý tvar s domy z 18. a 19. století. Nejzajímavější z nich je asi Dům U Rytířů. Na náměstí se dochovalo i podloubí skrývající nejrůznější obchůdky a kavárny.

Dům U Rytířů

 


59 cm dlouhý český loket





Ulička Josefa Váchala s obrazy na zdech domů a s originálními lavičkami


 

 


Lytomyšlský zámek
Až na detaily se tento renesanční zámek dochoval v původním stavu. Pozoruhodné jsou dvoupatrové nádvorní arkády a také maličké divadlo s nádhernými kulisami. Výzdobu tvoří asi 8.000 psaníček, prý je každé psaníčko jiné, leč mně se po dlouhém hledání podařilo najít pár k tomuto netopýrovi. 

 

 

 



Piaristický kostel s klášterní zahradou
(v pozadí druhé fotky Kostel Povýšení)





Na památku jsem si koupila odznáček symbolizující plácek po zámkem, kde jsme se dvakrát prošli Uličkou.

 





neděle 27. října 2013

Zkrocení draka II

Tentokrát jsme přinutili léta Krabicoid.
Tomu se říká zázrak.

 


Bohužel skončil tragicky.
Nejprve mu odpadávaly postupně tyčky, načež se zlomil na dva kusy.

 




sobota 26. října 2013

Cestou necestou, polem nepolem

Naši u nás
Přesně takhle máme označené fotky uložené na PC. Spousta složek s názvy Naši u nás a My u našich. Až se tomu smějem. Každopádně je to záruka těch nejlepších okamihů v kruhu rodinném. 
Tentokráte narozeninově na druhou.


Nejdříve velký "mač" s maxi mikádem. Ještě že máme doma tolik místa aneb v naší Herně.

 


Poté jsme se přesunuli k obědu. Pro náš velký stůl je osm lidí "priveľa", ale zrovna takové stolování se mi náramně líbí. Když sedíme tělo na tělo a dokonce v křesílkách z obyváku a předsíně. ♥ Po obědě jsme zkoušeli nové želé, co přivezly holky - superkyselé rainbow a melounové pendreky. 


Posilněni jsme byli připraveni na traktorovou autoškolu. Brm brm na naše pole vyzkoušet toho úžasného draka. Kačaba se nás snažila převrátit, při jejích nečekaných zákrutách jsme se museli držet zuby nechty všeho okolo. Ještě že jsme s sebou měli autolékárníčku, člověka to přeci jen trochu uklidnilo. :o) Přeci jen jsme v pořádku dojeli na místo EM, ještě jsme stačili rozehnat skupinu výletníků, co zrovna svačili na cestě.

 


 


Ze začátku to s větrem moc nevypadalo. Ale jako by to tušil. Během chvíle se uráčel zadout a my se radovali, jak to krááásně lítá.

 

 

 



Pak přišla řada na Lenču, aby ukázala své traktorové umění. Šlo jí to bezvadně, dokonce se dokázala vytočit a vyhnout traktoru, který si to hnal na políčko sekat trávu.

 

 


Trocha kapičkového focení a hurá domů posilnit se něčím dobrým.

 

 


Následovalo druhé kolo stolních her, kdy jsme museli dávat pozor na Kačabu coby bankéře, aby nám vrátila správný obnos a neobohacovala banku. Obohatit slovník novými výrazi ze scrable a pak už se začalo šeřit a museli jsme se rozloučit. 

 



Pac a pusu
 ♥
a příště zas.

 

pátek 25. října 2013

Pátkovatě

Další dekáda babího léta.
Vůbec se nezlobím, je kouzelné.
Tlustá vlákna pavoučích sítí.
Nezvykle teplá odpoledne.
Hromady barevného listí na zemi. 
Víkendové procházky po lukách.
Pouštění draka.
Přímo nasáváme světlo těchto podzimních dnů.


Jedno malé zátiší na dvoře
maskované v zelené.
Pavoučí síť obalená milionem kapiček.

 


To je on
mého srdce šampion!
Pan Muškát
krasavec letošního léta.

 


Vánoce téměř za dveřmi
vánoční kaktus před rozkvetením
(i ten velikonoční by mohl konečně jednou vykvést)

 


Puntík k puntíku
 ● ● ● ● ●
Už měsíc chodím cestou do práce kolem výlohy s porcelánem, kde vládnou puntíky. Uhranuly mě. Odolávala jsem dlouho. V momentě, kdy jsem řekla nahlas, že se mi líbí puntíky v bílé nebo červené variantě, začíná se to puntíkatět všude. A tak k puntíkatým krabicím v obyváku přibyly i květináče a nakonec i čajový hrneček. Nebude poslední, to vím na puntík! ♥


 



A po večerním kakau
 s dvěma kostkami
mléčné čokolády
nezbývá nic jiného
než popřát
sladkou dobrou noc.




středa 23. října 2013

Zkrocení draka

Letové zkoušky na louce.
Pouštění draka.
... v mém životě úplně poprvé ...
Prosluněné pozdní odpoledne uprostřed týdne.
Balzám na duši.  ♥
TADY A TEĎ!
To je, oč tu běží...


 

 


 





neděle 13. října 2013

Větrníková deka ♥

Tak je to TU! 



221 čtverečků tvoří konečně jeden celek.
17 řad, které se zdály na začátku nekonečné. 


 


Popravdě, moc jsem tomu nevěřila, že zvládnu něco tak dlouhodobého. Ale když mi přišel balík s objednanou vlnou, nebyla cesta zpátky. Začala jsem 9. června, skončila dnes chvíli před obědem. Celou dobu jsem si to náramně užívala. Moc mě to bavilo. Poslední dny byly háčkováním nabity. A jak říká M., konečně můžeme zase žít! :o)


 
 


Poslední fialový čtvereček...
a jde se na obrubu



S okrajem jsem si docela dlouho lámala hlavu. Na radu Nataly jsem plánovala barevné "puntíky". Ale nesedělo to. A co barevné krátké sloupky? Nee, pořád to nebylo ono. Nakonec jsem uháčkovala jednu granny řadu v béžové a řadu krátkých sloupků ve stejné barvě. 


 


Název: Větrníková deka
Technika: dlouhé sloupky a řetízková oka
Příze: Merino (Vlnap)
Barva: béžová, šafránová, sv. růžová, tm. růžová, tyrkys, petrol, oliva 
Háček: 5
Spotřeba: cca 33 béžových, 7 barevných (spotřebováno tak 3/4 klubka z každé barvy)
Rozměry: 150 cm x 120 cm, 17 x 13 řad + okraj

Co se mi vybaví, když se řekne Větrníková deka: horké léto, teplé slůňo, vůně borovice a lípy, koupání v Bečvě, písničky z Očička, prima podzim, káva z makového hrnečku, rodinná setkání, bylinkový čaj a Barbra S.


 

 



Háčku zdar!
Určitě nejsi poslední
(i když teď si dám chvilku voraz)