Miluju tyhle žlutooranžové kvítka na první fotce. Zasadila jsem je před třemi roky a pokaždé vyraší znovu a zas. Mám je spojené s létem a volnem, často se kochám pohledem na ně - především když jsou plné včelek.
První keřík levandule už je v rozpuku. Tak sytá tmavě fialová barva, až oči přecházejí. A v kombinaci s bílou s "nevěstiným závojem" se mi moc líbí.
Bílá růže nalevo bývala kdysi tmavě červená popínavá růže. Zřejmě zplaněla, už loni mě překvapila bílými květy. Ne že by mi to vadilo. Mám ráda šípkové růže a jejich jednoduchost. Svou vůni si ale zřejmě zachovala - nádherně voní. Mnohem intenzivněji než červená kamarádka vedle.
A moje rajčatová školka.
Nakonec rostlinky přeci jen vyrostly a teď se z nich můžu radovat každý den.
Bála jsem se, jak přežijí velkou bouřku, která se v týdnu přehnala naším Medvědím údolím. Zvládly to!
Ještě k nim přibudou sestřičky, které ve skleníku rostou téměř očividně.
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *