čtvrtek 30. června 2016

Hola hola léto volá

 

Letos léto prodlouženo o devět dní. Sice za ne úplně fajn okolností, ale nestěžuju si. Výhledy také nejsou zrovna růžové, ale třeba dostanou alespoň nádech rosea.

 

Dostala jsem tipa na čtivo. A knížkám je odolávám velmi špatně. Tahle je fajn. Taková vzletná... A poučná... Užila jsem si každý řádek.

 

Od B. jsem na památku dostala zviřátko. Bylo těžké si vybrat z hromádky příšerek nejrůznějších barev a knoflíků. Ale tenhle liščí dinosaurus byl naprostý originál i mezi nabízenými originály. Prostě svůj. Jako jeho majitelka. Ta minulá. I ta dnešní.
*
Tož hola hoj LÉTO, ať jsi co nejbarevnější!

středa 29. června 2016

S vůní...

  
 

... DÁLEK
Všecko to začalo, když jsem u Heleny uviděla tyhle luxusní námořnické podložky (TADY). Hlava mi začala šrotovat, že by to byl super dárek pro kamarádku. Návod je lehounký a výsledek vypadá božsky.

 
 

 K tomu jsem přidala pár kousků doma vyrobené kosmetiky a dárkový balíček laděný do modra je na světě.

 

... SLADKÉHO
Pečeno pro návštěvu. K. s O. dorazili nakonec autobusem. Zvládli to na jedničku. Až do té naší tramtárie. Jó, kdyby měli skůtr, mohli dorazit už v době, kdy jsem krucánky vytahovala z trouby...

 

... PEČENÉ PAPRIKY
Dlouho jsem hledala vhodný recept, kdy by nebylo maso nebo rýže. Ve veganské restauraci, kam chodím přes týden, dělají výborné papriky s náplní se slunečnicovými semínky. Ale recepis je mi zatím utajen. To přijde! Nicméně tenhle recept (TADY) je taky mňamka! A ta vůně, která se linula z trouby! I M. nasával a zjišťoval, co to tak hezky voní...
 

úterý 28. června 2016

Na zelené vlně

 
 

Tak takhle začíná každé ráno. Po rychlé hygieně - většinou naboso - v šortkách a tričku - s miskou v ruce - hybaj na zahradu!
Utrhnu kousek tady, kousek támhle. Ždibec polníčku, salátku, mangoldu, špenátu, semo tamo lichořeřišnici nebo kontryhel, bršlici nebo ptačinec. Nakrájím bananos a jablko, zaliju vodou... A už se to točí, pánové. Už se to seká. A brčálová snídaně je na světě.

 
 

V knihovně jsem si půjčila Bioabecedář Hanky Zemanové. Panečku, to je čtení. Neodolala jsem a pustila se do zkoušení receptů. Přesně podle gusta mé diety. Třeba kedlubnová polévka...

 

Nebo cizrnová bramborová polévka s mangoldem. To je žrádlo! Dokonce se olizoval i Medvěd a to už je co říct, když ochutná nějaké jídlo, které poslední dobou vařím.

 
 

A propos: cizrna. Ta mě teda lákala velice. Takže jsem si vypůjčila papiňák a jde se na věc. Za třičtvrtě hodinky byl základ dobrot uvařený. Chystala jsem se jednak na výše zmiňovanou polévku, ale také na pomazánku. Do té je třeba sezamové máslo. Momentálně jsem tak říkajíc odříznutá od moderní civilizace, kde je po ruce třeba obchůdek zdravé výživy. Takže jsem si našla recept na domácí sezam máslo (TADY). Sezam jsem namočila přes noc, propláchla v sítku a nechala sušit v sušičce. Nejprve na jednom platíčku, ale bylo to příliš pomalé, tak jsem semínka rozetřela na dvě plata. Suším jen na 40 stupňů, takže to zabralo skoro celé dopoledne. Pak jsem to rozmixovala s olivovým olejem. Nemám porovnání s tím kupovaným, ale ve výsledné pomazánce mi chutnalo. I domácí parmazán stojí za vyzkoušení, ten můj je z mandlí, lískáčů a slunečnicového semínka.

 
 
 

Na balkon jsem si uháčkovala pár vlaječek. Zbyla mi ještě zelenožlutá Camilla z žíňušky pro E. a sem se dobře hodí. Domorodá fauna si na ně v cukuletu zvykla.

pátek 24. června 2016

Le(é)tem (světem)

 
 

 Bylinky konečně uloženy. Se sušičkou jde sušení jedna báseň. Bylinky nestačí dorůstat. Majoránku jsem zastřihávala už potřetí.

 

Hlavní využití sušičky - raw placky. Už jsem ani nedoufala v happy end. Ale tyhle rajčatovopaprikové (TADY) jsou prostě BOŽÍ. Mlask. A dokonce jedou i Obludce. To už je co říct, když mu každá zelenina propadne ven mezi zubama.
Zítra vyzkouším bez rozinek.

 

Další úspěch zklidili slunečnicové karbanátky (TADY). Troufám si tvrdit, že jsou lepší, než které si dávám ve vegance. Ani netřeba mrkev odšťavňovat, jednoduše jsem ji nastrouhala najemno a účel to splnilo stejně.

 

Léto je tu! Bazén napuštěn. Teplota stoupá venku. Teplota stoupá i uvnitř.

 
 
 
 
 

Má minilouka je úžasná. Kytky přeci jen vyrostly, i když asi ne všechny. Ale prostor pěkně vyplňují. A zbytek doplní cuketa, které se taky dobře daří.

neděle 19. června 2016

U Majáku

 
 
 

Chtěli jsme si zopakovat loňské léto...
Sobotní odpoledne bylo jako malované. Nejprve jsme se šli provětrat s Obludkou a natrhat pár lístků zeleně do ranního koktejlíčku.
Pak jsme vykouleli oře a vyrazili na piknik s plackami a oplatkami. U Majáku bylo tentokrát docela rušno - samý domorodec nebo turista.
Popojeli jsme.
"Ukážu ti ještě jedno místo," říká mi M.

 

A po pár desítkách metrů se fajnové odpoledne mění v nočí můru.
Oř se plaší a my se ocitáme na zemi.
...


 

Ještě že jsme jeli tak pomalu.
I tak se budeme ještě dlooouho vzpamatovávat.


sobota 18. června 2016

S proudem...

 
 
 
 

Léto je tu coby dup. Už zbývá jen ždibíček do slunovratu. Těším se! Zařizuju balkon. Letos do středomořského stylu. Rybičky, maják, rozmarýn, bílá, zelená, nebesky modrá...

 
 
 

To, co mi před časem nahánělo hrůzu, už není tak děsivé. Naopak. Nacházím novou cestu, která je docela dobře schůdná, když člověk přestane panikařit. 
Klíčkuji, suším, "peču chleba", dělám si zelené koktejly...
Učím se.
Nacházím rovnováhu.
Otáčím se a plavu s proudem...

neděle 12. června 2016

Jen tak

 

Člověk si zvykne opravdu na všechno. Když musí, není zbytí. Hořký bylinný čaj, koffi bez mléka a cukru, "chleba" bez mouky...

 
 
 

První úroda z bylinkové zahrádky. Majoránku stačíme spotřebovávat, zimní zásoby asi nebudou hrozit. A právě začíná levandule. Přesazení jí vůbec neuškodilo.

 
 
 
 

 Pomalu se stěhuju na balkon. Ještě není to pravé balkonové počasí, ale poledne už je tady příjemné.
"Kavárna" mě ze začátku moc nebavila, ale po pár kapitolách mě chytla a četla jsem jedním dechem.

 
 

I letos k nám na zahradu zavítal roháč.