úterý 30. května 2017

Na mé...

 
 
 

 ...soukromé zahradní louce to letos bují zas o něco divočeji než vloni.
Jsem zvědavá, jestli se objeví i ty starorůžové kvítky...
Jen paní cuketku jsem zasadila jinam, v té oranžové změti bych ji asi nenašla.
 

středa 24. května 2017

Tak a onak

 
 
 

S háčkem...
Po chvilkách. Čvereček po čtverečku. Ze zbytečků. Ještě z Větrníkové deky. Snad. Nebo spíš z Pastelek? Nevím... Tahám náhodně barevná klubíčka z puntíkaté krabice a těším se, co z toho vznikne. Někdy se mi nelíbí vytáhnuté klubíčko - neladí se zbytkem. Šup s ním do krabice. A pak to samé klubko vytahuju opět ven. Učím se, že ne všechno musí se vším ladit. Ne vše musí být naplánováno. Náhoda je blbec. Ne, náhoda je boží! Učím se...

 

Na zahradě sklízím první úrodu bylinek. Na to, že vypadalo, že jaro vůbec nepřijde, je to úžasné. Z libečku už je pořádný keř, taky dobromysl a dokonce loňská mrazuvzdorná majoránka vyhazují lístky o 106. Majoránku se L. ještě podařilo ukořistit ráno na trhu, takže letos jí je zase o něco víc než loni. Jsem moc zvědavá na olivovou trávu, kterou jsem také zasadila.

 

Víkendový oběd byl netradičně bez masa.
L.: "A to tam nebude vůbec žádné maso?"
Masožravce jsem uklidnila, že tam maso sice nebude, ale bude tam spooooustu fazolí. :o)

Fazolové pirohy

2 plechovky fazolí (dala jsem jednu mix fazolí s cizrnou)
olivový olej
2 cibule
4 stroužky česneku
1 červená paprika
2 lžičky drceného kmínu
2 bobkové listy
1 lžička sladké papriky
2 lžičky soli
2 lžíce rajského protlaku
1/2 mrkve nakrájené na drobno
listové těsto

Na oleji osmahněte cibuli, česnek a červenou papriku a po pěti minutách přidejte koření. Společně chviličku osmahněte. Poté vmíchejte protlak, slité fazole a mrkev a duste asi 15 minut na mírném ohni. Směs nechte vyhladnout, vyndejte bobkový list, případně dochuťte solí a pepřem.
Listové těsto vyválejte a nakrájejte na obdélníky. Naneste na ně vrchovatou lžíci směsi, přehněte na polovinu a okraje pořádně přimáčkněte. Potřete žloutkem a pečte při 180 stupních asi 20 minut.
*
Pirohy z kuchařky H. Zemanové byly výborné. Jen se po nich zaprášilo. I po studenu nám chutnaly. Příště možná vymyslím nějakou zdravější alternativu k listovému těstu.

 

Zkoušela jsem Hraběnčiny řezy. U Hanky jsem se namotivovala. Tyhle recepty s jablíčky se mi po pravdě moc nedaří. Dortík ztuhl a po noci strávené v mrazáku. Ne že by to ubralo výsledku. Zkoušeli jsme lžičkovou verzi i tuhou verzi a obě byly luxusní!

sobota 13. května 2017

Sladkost bytí

 

Sladká sobota doma...
"Během celého roku jsou pouze dva dny, kdy se nemusí nic dělat. Jeden den se jmenuje včera a další zítra. Takže dnešek je správný den pro toto: milovat, věřit, něco dělat a převážně žít."
Dalajlama


úterý 9. května 2017

Koutky nahoru

 

Úterní odpoledne jsou většinou "zabitá" v práci. Občas se však zadaří a můžu ho strávit daleko lepším způsobem... ♥

 
 

 Raduju se z maličkostí...
Třeba z toho, že konečně zvládnu vypít kávu, aniž bych si do ní musela přidávat mléko a cukr. Co se mi dostal do ruky přepis přednášky doktora Waltera Veitha (TADY), snažím se omezit mléko co nejvíce. Myslela jsem si, že se to dá obejít mlékem bez laktózy, ale i to není bezproblémové. Vím, že to bez mléka jde, měla jsem ho přes půl roku zakázané.
Další věc, která mi zvedne koutky nahoru, jsou společné chvilky s L. Miluju náš čtenářský koutek. Sedíme vedle sebe v křeslech, přetahujeme se o podnožku a zobeme nějaké dobroty...
Tolik lidí v mém okolí se v partnerském životě nemůže vystát. 
Vrtím nad tím jen hlavou a děkuju za to, že mám tak skvělého muže vedle sebe.
Partnerství nebo manželství není jen o jednom člověku. Vždycky je to o dvou. Jsem přesvědčená o tom, že když si alespoň jeden uvědomuje sílu lásky a chová se podle toho, zákonnitě se to musí přenést i na partnera a ten to vrací zpátky.

 
 

Vrátila jsem se po čase k háčkování. Ta pohoda, když háček spřádá očka. Mé zelené bačkorky dosloužily, a tak jsem si uháčkovala nové. Ze zbylých klubíček z mé velké krabice. Návod mi připadal složitý, ale je to jednoduché. Oproti zeleným bačkorkám jsou z krátkých sloupků, takže jsou pevnější a určitě se tak nevytáhnou jako zelené.
Začíná se čtvercem, poté se udělají boky, špička a nakonce pata. Poprvé jsem si tak mohla vyzkoušet, když se háčkuje z více dílů, které se buď sešijí nebo sháčkují. Proužky jsem nedělala, nebaví mě zapošívat. A tyhle bačkorky by se mi moc líbily i v jednobarevné variantě.

pondělí 8. května 2017

Pozor! Pohov!

 

 Kéž by bylo volných pondělí více... Ale asi bych si je neužívala tak, jak jsem si obě užila. Žádné vstávání před pátou, ale před osmou. Další výhodou je, že pracovní týden už je nakouslý a do dalšího víkendu je to už jen pár dnů.

Život však není jen o čekání na pátek...

"Buď šťastný nyní, bezdůvodně, nebo nebudeš šťastný vůbec.
Čas je nyní, místo je zde.
Zůstaň v přítomnosti.
Minulost změnit nemůžeš a budoucnost nikdy nepůjde takovým směrem,
jakým plánuješ nebo doufáš."
Dan Millman

 

Na zahradě zasazeno. Hrášek, ředkvička, kedluben, špenát... Není kam spěchat. Jaro sice je, ale poměrně chladné a větrné. Zmrzlíci budou až o víkendu, do té doby rostlinky určitě nevyrostou, a pak se snad počasí konečně umoudří...

 
 

 V hmyzím domečku to letos žije. Téměř pokaždé vidím kolem lítat včelky a dnes jsem objevila dvě "zabetonované" ďourky.

 
 

Obludka je čerstvě ostříhán. Zase ho zlobí záda. Celé dopoledne proležel v hale. Odpoledne jsme se nechali uchlácholit jeho pobíháním po zahradě a vzali ho na prochajdu a už opět leží na dece nahoře.

 

Chleban jen z žitné mouky se POVEDL! Juch! Oproti pšeničnému tolik nenakynul, ale to mi vůbec nevadí. Uvnitř vypadá tak, jak se od chleba očekává. Juch! Ať žije kváskové pečeníčko.
Jdu si ho namazat máslem a bohatě posypat pažitkou.

neděle 7. května 2017

Švestkový koláč a kytky

 

Nedělní ničím nerušený den - myslím tím nerušený myšlenkami na následující pracovní pondělí - jsem strávila v kuchyni zkoušením nového receptu a odpoledne jsem se vrhla na zahájení balkonové sezony.

 

Už dlooouuuhatánskou dobu jsem se kvůli mé dietě nemohla na kuchyňské lince oddávat pečící alchymii. Moc mi to chybělo. S mými všemožnými potravními omezeními bylo lepší se do pečení vůbec nepouštět. Vždycky jsem z nepovedených výtvorů měla leda tak blbou náladu. O to víc jsem se těšila, jak si to dnes užiju. Vybrala jsem si tvarohový koláč podle Hanky Zemanové, který se mi zalíbil v tom, že se do něj přidává především kukuřičná mouka. Na pšenici si stále musím dávat pozor, i když už jí také smím jíst. Původní recept jsem si trochu upravila, neměla jsem doma rýžový sirup, tak jsem přidala poloviční množství medu. Těsto se mi zdálo málo sladké, tak jsem ještě přisypala trošku cukru. A aby nebylo moc tuhé, poředila jsem ho mlékem.


Tvarohový koláč se švestkami

150 g tuku
15 lžic rýžového sirupu
250 g tvarohu
2 vejce
150 g kukuřičné hladké mouky
75 g špaldové hladké mouky
3 lžíce kukuřičného škrobu
1 lžíce prášku do pečiva bez fosfátů

Změklý tuk vyšleháme se sirupem ručním šlehačem. Přidáme tvaroh a vejce. Odděleně smícháme suché ingredience, kterou postupně přidáváme do vyšlehané hmoty.
Nalijeme do dvou nižších koláčových forem.
Na korpus pokládáme plátky švestek.
Pečeme na 180 stupňů asi 25 minut.

Upečený koláč je tak akorát sladký. Příště přidám i mandle a posypku.

 
 
 

Odpoledne se udělalo nádherně. Pustila jsem se do úklidu balkonu, osazování květináčů novými přírůstky. Letos jsem si koupila osteospermum a milionbells, dokonce jsem si sehnala i keříčkovou variantu. Tu plánuji i do truhlíků na okna. Ze tří keříků rozmarýnu zimu přežil jen jeden. Aspoň že tak. Přikoupila jsem ještě jeden. Obludka pomáhal s přesazováním, L. ho dopoledne ostříhal, tak už nevypadá jak lev, ale jako štěňátko.
Kofi s koláčem se na balkoně ale nekonalo. Přihnala se bouřka, tak tak jsem stihla kytky přesadit a vyfotit.
Nevadí, balkonovka bude třeba zítra. I když pochybuju, že zbude koláč...

sobota 6. května 2017

Mikulov a Cafe Fara


Obloha je šedá a slunko je schované kdesi vysoko nad ní. Předpověď však slibuje hezké počasí, a tak popadneme své večer zabalené batůžky a frčíme na další tralalajdu. Tentokrát stíháme snídani v ikei s přehledem. Meďan si chrochtá nad obloženým talířem všehochuťovek a mé chuťové pohárky se rozpomínají, jak chutná krosant. Pak si Medveď všimne akce v kavárně a za chvíli se ocitám v ráji - kapucín grande a koláč k němu. Mlask! ♥ Kávu si chytře beru s sebou do auta a objevuji novou zálibu - sledování krajiny s kapucínem v ruce jaksi barevnější.

 
 
 

Jih Moravy nás vítá polojasným a docela teplým počasím. Vyrážíme na průzkum ulic a uliček. Nejdříve nás uchvátí pohled na Svatý kopeček s malinkatými lidičkami na jeho vrcholu, poté naše kročeje zamíří k zámku. V početné skupině obhlížíme pevnost i zevnitř a opakujeme si své historické znalosti. Záhy zjišťujeme, že ne všechen nábytek, co má zvířecí nohy, musí být nutně empír. Navíc to musí být i správné barvy - zlatá, červená, nebo zelená. Člověk se učí pořád...

 

Odpoledne trávíme průzkumem přilehlých ulic a v centru. Je tu docela dost draho, a tak naše žaludky umlčíme polévkou a kouskem pizzy a kebabu. Turistů je tu spoustu, kromě češtiny slyšíme slovenštinu, polštinu, angličtinu, němčinu...

 

V jednom obchůdku tu prodávají výrobky Sonnentoru. Neváhám ani minutu a už jsem uvnitř. Doma mi totiž dochází Polibek orientu. Tohle sypátko používám do kávy a je to opravdová lahoda z řepného cukru, cejlonské skořice, cassijské skořice, slunečnicového květu, nového koření, kardamonu, zázvoru a hřebíčku. Stačí nasypat do prázdného hrnečku, zalít kávou a pak už se jen oddávat voňavé chvilce.

 
 
 

Na zpáteční cestě se zastavujeme v Klentnici na Faře. Chystala jsem se tu aspoň dva roky. Už kolikrát jsem viděla fotky na různých blozích a chtěla jsem toto místo vidět na vlastní oči. Skutečnost mě malinko zklamala. Vstup do kavárny přehrazen lanem - museli jsme čekat, až si nás všimne obsluha a usadí nás k volnému stolu. Ceny přemrštěné. Jedl tu jen nějaký fakýr v turbanu (ještě že jsme snědli něco v Mikulově), ostatní měli na stolcích jen kávu nebo limonádu. Vstup do extra drahých pokojů hned vedle stolků s hosty usrkávající latte... Celkově na mě prostředí působí přemírou stolků a hostů. Spodní část venkovní terasy s houpačkou a polštáři je úplně uzavřena.
Vždy se snažím vidět pozitiva, takže jo - kávu a limonádu mají výbornou.

pátek 5. května 2017

z.o.o.II

 
 
 
 
Páteční odpoledne jsme strávili opět v zologické. Z města jsme utíkali za divoké průtrže mračen a i tady bylo zatáhlé nebe. Naštěstí na nás za celou dobu spadlo jen pár kapek.
Vyrazit v takovémto počasí a době se ukázalo jako báječný nápad. Celou zahradu jsme měli jen pro sebe. Potkali jsme jen pár stejně zanícených nadšenců jako my.
Začali jsme procházkou parkem, o kterém jsem ani netušila, že tam je. Nikdy jsem si křivolakých uliček nevšimla.

 
 

Hned vedle zámku je maličké fontánka, která bude v létě určitě v oblečení malých capartů, a úžasné olivovníky. Tyhle stromy jsem viděla úplně poprvé. Na zimu je stěhují dovnitř, pravděpodobně je mají zasazeny do obrovských květináčů. Při naší nedávné návštěvě venku ještě nebyly.

 
 

Samozřejmě jsme se museli stavit pohladit kucí. I tady bylo prázdno a i v pozdní hodině se dalo koupit krmení. Já jsem se spokojila jen s hlazením rejnoků, ale Medvěd se osmělil víc a krmil o 106. Ve stejném pavilonu jsme objevili v kleci roztomilého trpasličího leďňáčka - taková barevná kulička peří s dlouhatánským zobáčkem. Bohužel fotka nevyšla.

 
 
 
 

Do Yucatanu jsme se zašli ohřát. Venku se ochladilo, začalo poprchat a Medvědovi byla zima. Vyrazil jen v mikině. Tady se nám líbila zavěšená hnízda ptáků vysoko ve stromech a legrační vydry obrovské, které předváděly ve svém bazénku sehranou sestavu potápění a vynořování.

Samozřejmostí byla návštěva čokoládovny - lanýžové kávové pralinky se rozpouštěly samy na jazyku. Příště zas!

středa 3. května 2017

Věštím z k♥ret

 

Začala jsem pokukovat po tarotových kartách. Ale jako laik jsem o nich nic nevěděla, a tak jsem hledala na internetu, jaké vlastně jsou. A narazila jsem na Karty kouzelné mapy.
Existuje i samotná knížka Kouzelná mapa, ale tou se nějak nemůžu prokousat. Leží netknutá v poličce.
K samotným kartám je přiložená miniknížečka s návodem, jak vykládat a také s tím, co která karta znamená.

úterý 2. května 2017

*R*a*d*o*s*t*i

 
 
 

Všední úterní den a tolik radosti!
Sbírka miniorchidejí se mi rozrůstá, i když neplánuji její rozšiřování. Tahle fialková je mojí favoritkou.

Má první Yankee Candle. Plácla jsem se přes kapsu, ale musela jsem vyzkoušet i svíčku, když jsem spokojená s vosky. Včera jsem objednala, dneska vyzvedla. To bylo radosti na Starém bělidle! Vůně je příjemná slaďoučká, žvýkačková. Chodím čuchat, i když svíčka právě nehoří.

 
 

A tady na Zaječí louce kousek od mého kopřivového políčka, kam jsme zašli natrhat ranní zásobu do koktejlů. Pampeliška - taková obyčejná kytka a tak optimistická barva. Miluju její žluté hlavičky, hlavně když je jí plná louka.

 

A další tip od Zuzky - Tobiáš Lolness. Teda sehnat jí (tu knížku, ne Zuzku) - to byl oříšek. Oba díly v jedné knize. Pořádně bachratý kousek. Navíc v měkkém obalu, takže s ní zacházím, jako kdybych měla v ruce Bibli. Příběh mě moc baví. Užívám si to! ♥
Dnes jsem stála na zastávce vedle lípy a říkala si, že ten Tobiášův musí být pořádně macatý strom, když jim cesta do spodní části trvala několik dnů...