Březen – za kamna vlezem

 

 

Vždy jsem si při tomto pořekadle představovala, že naši předci zalezli na kachlové kamna a odtamtud se celý měsíc nehnuli. Vzhledem k tomu, že duben je v tomto hodně podobný, zůstali tam opravdu dlouho. To ovšem není můj případ. Nicnedělání mi nedělá vůbec dobře. A na ležení v posteli po celý den – na to jsem nikdy nebyla. Mám s tím problém, i když jsem nemocná.

Počasí se dnes úplně změnilo, o modré obloze si můžu nechat jen zdát. Poprchá a je nevlídno.

Tak šup šup vstávat a honem do kuchyně.

 

8:18

Jó, takhle kdyby byly ke kafíčku sušenky...

Těsto jsem si nachystala už včera, ale k večernímu pečení nakonec nedošlo.

 

Na ráno jsem si nachystala silný kopřivový čaj podle Míši Švábové. Je to opravdu brčálovka, jak sama říká. Že by to bylo zas tak chutné, jak popisuje, to bych teda netvrdila, ale vypít se to dá. Ještě že jsem si toho udělala jen poloviční dávku, cucám to tady ještě teď.

 

 

 

8:57

Rozpálenou troubu po sušenkách využívám na upečení koláče na oběd. Zkouším nový recept, jak to chutná, ještě nemám zdání.

Listové těsto se pomaže lučinou, poklade plátky rajčat, osolí, opepří, dochutí bylinkami a celé se to zalije vaječno-smetanovou směsí.

Edit.: Koláč je výborný, zařazuju do své kuchařky.

 

 

9:17

 Druhou část listové těsta zpracuju nasladko s nugetou. Říkáme tomu "černoušci" a především M. je má moc rád. 

Půlka těsta se natře oříškovokakaovou směsí, přepůlí, nařeže na plátky a sroluje do ruliček. V troubě se to sice docela rozjede, ale chuti to vůbec neubírá. Je to mňamka.

 

9:29

Teď už ale opravdu potřebuju pauzu a něco do žaludku. Skořicové kapučíno umí udělat zázraky.

 

10:16

A pak rychle zpacifikovat kuchyň, kde se hromadí neumyté nádobí, a pustit se konečně do chleba, který měl už dávno být přes hodinu v nahřáté troubě a spokojeně kynout...