Světy bez hranic
Bertil Martensson
Druhá kniha do mé akce "pod lampičkou", tentokráte kniha s antonymy v názvu. Našla jsem ji úplně v horní poličce naší knihovny a nebýt "lampičky" těžko bych si ji kdy přečetla. Jsem totiž dost vybíravá, co se knih týče, a tahla by mě, jak se znám, jen těžko zaujala (podle obálky). Nicméně četla se dobře, hlavně její první půlka.
Děj mě zavedl do nějaké cizokrajné (vymyšlené) země, kde hlavní hrdina Carli zachraňuje princeznu Denéu z rukou krutého Cabala a utíká s ní přes hory (a doly). Samozřejmě se do ní zamiluje. Musí se však vrátit do své země. Ukáže se, že pochází z jiné časové dimenze, z jiné země, snad budoucnosti. Druhou půlku knihy usiluje dostat se zpět za Déneou. Tahle část knihy byla na čtení obtížná - samé úvahy a samomluvy. Na to že je kniha pro čtenáře od deseti let... Končí to však happyendem, uf.
Kromě samotného příběhu jsou v knize hezké popisy přírody. Ty si poslední dobou užívám. Nicméně překladatel Ivo Železný dostal asi pořádně zabrat. Dost se zde opakují slova a ke konci knížky už mi "myriády", "snový", "pozvolný" a "povlovný" lezly krkem. Ilustrace nepatří mezi nejzdařilejší, čtenář u nich musí popustit hooodně uzdu své fantazie. Možná to bylo záměrem, nevím. Podle mého názoru knížce spíš ubírají než přidávají. Tyto dva obrázky patří mezi nejpovedenější z celé knihy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *