pátek 5. února 2016

Z pevnosti poznání

 

A nebo pevnost Boyard?
V tomto dlouhatánském objektu jsme strávili "super mega" odpoledne. Připomíná brněnskou vidu, spíše v menším měřítku a s menším vstupným.

 
 
 

V nejhornějším patře jsme zalehli na polštáře pod černočernou hvězdnou oblohou a vydali se na výlet do dálek naší galaxie. Pak jsme měli možnost vyzkoušet si nejrůzněší serepetičky zaměřené na světlo. Asi nejlepší byla hvězdná váha. Kdybych si mohla vybrat, na které planetě můžu žít, vybrala bych (z pohledu mé osobní váhy) Merkur nebo Mars. Váha 24 kg v mém věku (bez anorexie), hmmm...

 
 
 
 

V nižším patře jsem si dělala zálusk na gyroskop. Bohužel (možná bohudík) nebyl zrovna přístupný. Tak jsme se přesunuli k nejrůznějším hlavolamům. A od hlavolamů je už jen krůček (v mém případě po čtyřech tunelem) do makety mozku.

 
 
 
 

Hop a skok a už jsme v řece. Pod mikroskopy tady číhají třeba chrostíci i se svými schránkami a pravé nefalšované TREPKY. V záběru mikroskopu se míhaly šílenou rychlostí všemi směry a pořádně si je prohlédnout bylo docela těžké.

 
 
 
 

V přízemí jsme se přesunuli v čase do 18. století, kdy byla Olomouc obléhána vojsky. Vyzkoušeli jsme si pokládání min a dokonce jsme několikrát zachránili město před útoky cizích vojsk. Pod pevností totiž zrovna kopali průzkumné jednotky protivníka, my jsme je naštěstí bez problémů odhalili. Jen jednou se rozsvítilo červené světlo a mě osobně museli vyhrabávat z rozvalin tunelu.

2 komentáře:

  1. Pevnost poznání je paráda :-) V nejvyšším patře jsem se "učila" na maturitu z Optiky :-D

    OdpovědětVymazat
  2. A ta laserová harfa. Ovčáci, čtveráci, trala la... Bezva nápad, když se po venku ještě moc nedá.
    J.

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *