zdroj: internet |
Ještě nedávno by mně nenapadlo, že si tak oblíbím své ranní jízdy. Asi to začalo koncem léta objevením Uličky. Na dosah Maják a na druhé straně Magická hora. Východy slunka s nachovou oblohou a Magickou horou - to je něco nádherného a už se těším na jaro, až je zase uvidím. ♥
Do Uličky bych ještě před rokem nevrkočila. Temná, dlouhá, spoře osvětlená... Ale dnes ji naprosto zbožňuji a připomíná mi Uspávanku se starými domy.
Když přijde noc a lidé spí,
potom si měsíc v malém krámku
hedvábné nitě nakoupí
a prastarými uličkami,
kde staré domy stojí samy...
Konec podzimu přinesl i posunutí cílové stanice a tím i zkrácení cesty do místa M. Spokojenost největší...
Včerejší zmatený a chladný start z úplně jiného místa a o to radostnější návrat k zajetým kolejím. Nezavřela jsem oči po celou cestu a dychtivě objevovala každé světýlko... A při tom všem mi hrála do uší Z. N. a N. J....
Tohle je prostě MOJE CESTA.
Ahoj Jituš :-)
OdpovědětVymazatMám strašně moc ráda tvé myšlenky i tvé fotografie. :-)
Člověku je u tebe tak hezky - veliký klid tu vládne. :-)
Jitu, ty by jsi klidně mohla napsat knihu a proložit jí svými nádhernými fotografiemi. :-)
Přeji ti krásné dny a krásné rozjímání. :-)
Krásně píšeš, nádherná fotka. Miluji koleje:-)
OdpovědětVymazatDěkuji za krásné čtení!
OdpovědětVymazatHezký večer, Jituško!
Helena
Obdivuju Vás, že dokážete číst i mé články, které si píšu spíše jen tak na památku. :o)
OdpovědětVymazatKolejní fotka ale není má, budu to tam muset dopsat, aby mi pak někdo nevynadal...
Díky.