Den trochu poblázněný - chvíli nahoře, pak zase dole.
Balkon je letos do zeleno hnědé, šmrncnuté muškátovou růžovou. Sluší mu to daleko víc než původně zamýšlený přímořský styl. Největší radost mám z koupených světýlek. Každé z jiného "koutu světa" a přitom stejné. Dnešní kofíčko tu chutnalo parádně, i když v dálce tikala minutka, aby kontrolovala pečení levandulového chleba.
Navečer jsme vytáhli Obludku do záhumení. Bylo horko, tráva vysoká (což svědčí, že zimní pejskaři zmizeli, juch). Potkali jsme domorodce, který si očividně dlouho s nikým dobře nepopovídal. Bylo by to docela milé setkání, nebýt pečícího slunce a přehřátého psa. Však se také po příchodu vyvalil příma na dlaždičky a oddychoval jak lokomotiva.
Levandulový chlebík se povedl. Jemňoučce voní po fialových květech, jen madlí přidám příště víc.
☼