středa 19. srpna 2015

Černobíle

 

Venku prší a já jsem šťastná jako blecha.
Konečně skončily ta vedra, kdy se mi nechtělo dělat vůbec nic.
Ke všemu scházela energie.
Nejlépe zalézt do ledničky a vylézt až na podzim.

 

V kumbál(k)u to dnes žije.
Sice je málo světla a musím si svítit lampou, ale to vůbec nevadí.
Začínám se zařizovat.
Tvořím.
Konečně mám jasno, jaká barva tady bude velet.

 

Jeden povlak jsem našla v syslírně.
Tehdy jako dárek se nikam nehodil.
Teď je na řadě kámoš parťák.
A v hlavě už se rodí minidoplňky.

Žádné komentáře:

Okomentovat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *