neděle 3. dubna 2016

*

 

Moje první kolopejka, kterou jsem nezahubila svou láskou. Tuhle krásku jsem si koupila jako drobka. Za pár týdnů se nádherně spravila a roste nejen do výšky a šířky, ale dokonce znovu kvete. Mám z ní velikánskou radost. Těším se, až mi rozkvete i ta, kterou mám na schodišti. Té se do květu nechce.


 

Kokosky. Kofíčko. Siesta.

 

První výprava na kole nebyla věru dlouhá. 1,207 km za půl hodiny. Hned první polňačkou za dědinou jsem odbočila do lůna přírody, kochala se kobercemi žlutého orseje a pak pilně sbírala pichlavé lístky na kopřivový čaj.

Žádné komentáře:

Okomentovat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *