Ze začátku to nevypadalo nic moc.
V noci bídně.
Ráno ponuré a šedé.
V takový den je dobrý chytit hadr a pucovat.
Splín přejde a jede se dál.
Nebo vzít foťák a fotit nevyfotitelné.
"Voda má, voda má, voda má rozpuštěné vlasy..." halekám už od včerejška.
Kde jsem k tomu přišla, netuším.
Asi vnitřní pocit, že je na čase vyměnit filtr v konvici. ☼
A pak už je fajně.
Takové zahradničení v kuchyni ke konci prosince, to dokáže zvednout náladu.
Pěkně pohrabat si v hlíně. ♥
Bez rukavic ekzem neekzem.
Taky konečně zabydlet zrenovované šuplátko po babičce.
Od toho původního, co mi dovezl táta, je k nerozeznání.
Venku to vypadalo všelijak, ale procházka lesem mi bodla.
Sice rozčilování s rozjívenou Obludou, ale jinak prima.
Taky hledání modřínových větviček.
V momentě, když jsem je přestala hledat, objevovaly se všude...
I jmelí jsme si donesli.
A pravé kručení v žaludku.
Třešnička na dortu: jablkový kompot s voňavým kořením.
A noc je ještě mladá...
☼
Tak ať se zdraví brzy navrátí!
OdpovědětVymazatJ.