Rote Lotte
Resty z předpředminula dotaženy do konce. Tehdy tu nebyla ani noha (vzhledem k hodině i ročnímu období), teď se tu doslava probojováváme k zámecké bráně. Prohlížím pohlednice a těším se na prohlídku, i když zpětně musím říct, že fotograf byl opravdu zručný. Kloužeme v papučích po místnostech, nasloucháme dávným příběhům
a ve skrytu duše i srdce se těšíme na závěr dne...
☼
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *