Cesta sem byla dnes dost dlouhá. Pěšina se ztratila, museli jsme přes zorané pole. Obludka spokojeně čmuchala zaječí stopy a vybírala každý bodlák, který byl k mání. Na samotné Čarolouce moc jedlého bejlí neroste, nakonec jsme museli otrhat jediné kopřivy široko daleko a pár jitrocelových lístků.
Obludku jsem utahala a sebe taky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *