neděle 3. prosince 2017

Přelomový listopadový


 

Týden jsem začala webinářem Lesní lékárny od Melanie a Štěpána. Pravda je, že jsem na něj neměla zrovna moc času, tak jsem si ho o to víc užívala později. Především o víkendu a dávkovala si ho po malých dávkách jako penicilin. Kdo ví, možná si pořídám novou(é) kuchařinky...

 

Jedno z obyčejných rán, i když neobyčejné v tom, že budík zazvonil až o hodinu později. Obloha byla nádherně roztrhaná na kusy. Lípy na zastávce jsou už téměř holé. Tato lípa blíže mě měla listy dokonce ještě tehdy, když byl vedlejší strom holý. Jestli to nebylo tím, že se na ní na jaře objevily lístky zase později než u její kolegyně.

 

Advent začal a s ním i (tentokráte) pravidelné vytahování čajového sáčku k adventní kalendářové krabičky...

 

Páteční odpoledne a tudíž začátek víkendu jsme oslavili čajovým dýchánkem a zákuskama. Jednou se dieta může porušit. O to to víc chutná.

 

Sobotní blázniviny aneb venkovní fotovýzva.
 Když jsem si tiskla kartičky fotovýzvy, hned mě napadlo, že bych mohla využít momentálního slunečného a zasněženého počasí venku a split kartičku "bosé nohy" a zároveň vyzkoušet sníh naživo neboli nanohu.
Teda to byla mrazárna. V okamžiku mi chodily projel velmi nepříjemný pocit a z delší procházky sněhem jsem hned upustila. Brrr! Honem do ponožek a do bot. Každopádně už si dokážu představit, co zažívá člověk, pod kterým se prolomí led a spadne do studené vody. Tý jo! Ale ten prima pocit, když se mi do chodidel dostala opět krev a ucítila jsem teplo...

 

K téhle knížce jsem hledala cestu opravdu pomalu. Ani nevím, jak dlouho už ji mám. Ze začátku mě po pár stránkách přestala bavit. Příliš zdlouhavé. Příliš popisné. Ale teď si mě znovu přitáhla. I když jsem přeskočila některé pro mě nezáživné pasáže, dala mi, co jsem potřebovala. Ubrala jsem plyn. A je mi náramně!

 

Je advent? Není advent? Zmatky nad zmatky. První svíčku jsem zapálila už minulou neděli. Co na tom, že o týden dřív. Lepší někdy než vůbec. Malinké baněčky jsem doplnila modřínovými šiškami z mé nedávné výpravy do lesa. Dokonce i mecháček jsem tehdy našla. Ve stejném stylu jsem nazdobila i podnos se svíčkou za taťku. Je to nádherná ozdoba stolu. Každý den zapaluju a vzpomínám...

 

Mamča statečně bojuje s háčkem šest a novým vzorkem na deku. No, není to cosi ono. Utahuje o 106. Nakonec skončí u háčku osm. Možná by to chtělo i devět. :)
Radši kup jen jedno klubko, mami, a uvidíš, jak se ti to bude líbit.

 
 
 

I na velký mač došlo, ač mě to stálo velké přemlouvání. A kolik jsme se nasmáli. Hlavně při scrable, samozřejmě. Taťkovi novotvary stojí vždycky za to.
Podej mi župana!
iják = piják
pučý = pučí
Žanajn = bratr Huseina (Husajna)
Kostky nakonec vyhrála mamča, ač jí to vůbec ale vůbec nebavilo a prý to nikde hrát nebude (když jsme jí vysvětlovali naše pravidla).

 

Začínám s tarotem. Jupííí!

Žádné komentáře:

Okomentovat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *