neděle 11. května 2014

Hrrr na něj

 


K mému Panu stroji vždy přistupuju s velkým respektem. Pomrkávám po něm a docela dost stojím o jeho přátelství. Jenže ne vždy mi práce na něm přináší radost, páč zkušeností je pramálo.
Dnešní upršená neděle přímo vybízela ke stavu příměří.
Lákalo mě ušít si obal na diář, ale vědomky jsem samotné šití odsouvala čím dál tím víc. Jako vždycky...
Tak dost! S takovou kámoši nikdy nebudem.
Zařídila jsem si speciální šicí místečko, kde bude moct být Pan stroj vytáhnutý, jak dlouho budu chtít, aniž bych ho musela uklízet. Dříve jsem se "roztáhla" v kuchyni u jídelního stolu a právě to uklízení, aby bylo kde jíst, bylo to nejotravnější. Naštěstí má náš domek dostatek místností. 
Použila jsem starý PC stolek, desku jsem sešroubovala skoro až dolů, abych k němu mohla přisunout ratanové křesílko, a vše přisunula k oknu. Jednak kvůli světlu, jednak kvůli výhledu z okna na muškáty a tu nejúžasnější vintage rýnu (ta modrá) široko daleko. :o)


 


Vybavena teoretickými znalostmi od m. - co a jak - jsem se pustila do díla. Díky jejím praktickým radám zkušené "šičky" (obal na zápisník šila v pátek) jsem si své šití náramně užívala. K tomu kofi, pak čaj, výhled ven a šumění deště. ♥ 


 


Výsledek mě ohromil a zvýšil sebevědomí. Pro něho prkotina, ale pro mně zážitek srovnatelný s poskakováním Armstronga na Měsíci. Taky poskakuju. Radostí a nadšením.
Zvládla jsem svůj první látkový obal alá Žlutá louka i se záložkou. 
☼ 
Jasně, plánů je víc, v budoucnu snad proniknu do tajů kombinace látek. Snad se pustím i do něčeho většího... 

Strach překonán a další kámoš po ruce.



8 komentářů:

  1. Téda, parádne. Myslím, že so svojím strojom budete dobrý kámoši.
    Ten môj čaká a ja nie a nie ho prizvať medzi mojich priateľov. Mám totiž rovnaký problém ako si mala Ty. Pracovný kútik totiž chýba, ale tak snáď sa k tomu dopracujem čo najskôr. Tvoj príspevok je totiž veľmi motivujúci.
    Pekný dník.
    Ľubica

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za návštěvu. Určitě do toho jdi, dneska jsem u stroje seděla zas. DVA dny po sobě, to je zázrak. :o)

      Vymazat
  2. A už pomalu studuju Tvé návody... ;o)

    OdpovědětVymazat
  3. Urcite se spratelite chce to jenom cas a odvahu a obcas take silne nervy alespon u mne.Obal na zapisnik dostava jednicku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Elli. ♥ Snad mě ta odvaha brzy neopustí...

      Vymazat
  4. Jituš to mě těší.... jsem ráda že je nepíšu zbytečně:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Applaus!! Ganz klasse gemacht, liebe Jitu :-). Ich denke auch immer wieder, dass ich mich mal mehr mit meiner Nähmaschine befassen müßte ;-).. Liebe Grüße und ein schönes sonniges Wochenende! Nata

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Jitu! :-)
    Jééé! Ja já ti rozumím! :-D Sama se svého šicího stroje bojím! :-) On je mrňavý, vážně, skoro by se dalo říci, že je kabelkový! :-D Ale rachotu nadělá jako ty velké stroje! :-)

    Obal na zápisník se ti náramně povedl! jsi šikulka. :-)

    Jitu měj se krásně a užívej slunka. :-)

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaše milé zastavení na mém blogu. *

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...