Ten obyčejný pracovní ovlivněný covidem snad z každé světové strany se mi vůbec nelíbí.
Utíkám!
Utíkám do toho mého ohraničeného Čaroloukou, Majákem, Divým a Dubovým lesem, Dračí loukou a loukou Zaječí...
"Kladu jednu nohu před druhou," říká Ben v Hoře mezi námi a já to mám podobně.
Jen před sebou nevidím zmrzlou krajinu, kde jedinou barvou je barva bílá.
V té mojí krajině je barev spoustu.
Mají hřejivé odstíny a dokáží pohladit mou bolavou duši...
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *