úterý 12. června 2012

Po dešti a před deštěm

Při včerejším návratu domů byla obloha modroučká a sluníčko tak pálilo, že jsme zatoužili po vycházce do okolí i přes to, že všude bylo mokro. Prý pršelo. Nicméně naše plány byly zhaceny. V okamžiku, kdy za se za námi zabouchly domovní dveře, situace venku se změnila o 100 %. I tak jsem zatoužila po přísunu kyslíku, tak jsem se vydala alespoň na zahradu zasadit pár semínek. Mé oblíbené místo vypadalo bez slunce a s ocelovou oblohou jinak, než jsem zvyklá. Načasovala jsem si to výborně, pršet zase začalo, jen co jsem se odebrala domů.







hokus pokus se semínky balkonovek, které jsem si koupila;
na sázení je sice pozdě, ale já do toho měla obrovskou chuť;
uvidíme, jestli něco vyleze;
kočičí pomocník vždy po ruce



mužovy pěstitelské choutky v podobě fazolí speciální odrůdy Zubíkovek
(po kolegovi z práce, od kterého je dostal)



naše růžové zátiší, ve stínu těch prvních, divokých si v létě ráda čtu;
na těch černobílých fotkách ani nejde poznat, že tu nějaké růže máme



Do ruky se mi dostala kniha s názvem Ještě mě nezabíjej od Joy Fieldingové. 
Krásná, chytrá a úspěšná Casey málem přijde o život při nehodě. V garážích ji srazí auto, viník z místa nehody ujede a Casey skončí v hlubokém bezvědomí v nemocnici. Nemůže se hýbat ani mluvit, ale slyší - a dozví se skutečně překvapivé věci. Zdá se, že její přátelé a nejbližší příbuzní jsou úplně jiní lidé, než za jaké je měla, a že nehoda v garážích zřejmě vůbec nebyla pouhá náhoda. A tak je Casey ještě v zoufalejší situaci než na začátku: ví, že jí jde o život, nemůže ale dělat vůbec nic. 











4 komentáře:

  1. To jsou nádherné fotky. Strašně se mi líbí, jak je máš i v černobílé verzi. Neboť já černobílé fotky MILUJI!!!!!!!! :-)
    No a kočičák, tak ten je překrásný. Prostě není krásnější fotky, než té kde jsou zvířátka (tedy pro mě). :-)
    Páni, zase čteš velice zajímavou knihu, tak pak určitě napiš jak Casey dopadla, ano? ;-)
    Měj se nádherně. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám černobílé fotky taky velice ráda. Černobílé pro mně znamená minulost, ale nemyslím tím, že by to bylo nějak smutné a pro mně už nezajímavé. Naopak, černobílé snímky mě strašně přitahují. Mají v sobě něco magického. :)
      Tygrouš musí být v centru dění. Málokdy něco dělám, aniž bych ho měla za zadkem. Ü

      Vymazat
  2. Jitu, nádherné fotky! Líbí se mi ze zahrádky úplně všechny, jsem zvědavá na vaše pěstitelské úspěchy:-). Joy Fieldingovou mám moc ráda, ale tuhle knížku jsem ještě nečetla...uvažovala jsem nad ní ovšem onehdá při objednávce v knižním klubu, nakonec ale kvůli rozpočtu už vyřadila a nechala na někdy příště...tak pak dej vědět, jak se četla a jaká byla, jestli stojí za to, ať mám příště zas nad katalogem těžší rozhodování, co objednat:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem od této autorky ještě nic nečetla, ale jméno znám. Tak uvidíme. Když tak dej tip na něco dobrého, co napsala. Budu ráda.

      Vymazat

* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *