Zápisky minulých dní

Z okna pokoje koukám se ven,

pršet a bouřit se vidím jen, 

 Oskárek nikde, šedá obloha,

bez slunka cítím se jak mátoha.

Ve skutečnosti to není tak strašné, venku sice většinou prší, ale že by mi to zas až tak vadilo, to se říct nedá. Samozřejmě není nad to, když je modrá obloha, to zas jo. Měla jsem alespoň více času na háčkování, na koukání na filmy a relax. 

Volné večery byly ve znamení krásného osvětlení obýváku díky výletu do ikey, dokončování loděk do koupelny a sledování Lásky s výstrahou a Pampaliniho. Ó dono Kláro, málem bych zapomněla, ještě jsem začala háčkovat maličký doplněk do ložnice.

 

A tady je! Hokus pokus neumělý jehelníček alias květinka alias dýňuška bez stopky v bílo levandulové kombinaci. Zkušené háčkařky nade mnou sprásknou ruce, co je to za příšerné veledílo, ale mě se děsně líbí. Nemyslete si o mně, že bezmezně obdivuju všechna svá dílka, to ne, poslední jsem dokonce vypárala.  

Jinak z knížky Klikařka jsem byla nadšená. Výborně se čte, i když ze začátku to nevypadalo na takovou pecku. Je plná vtipu, ale i veselá, ale i vážná a rozebírající duši vyléčeného z rakoviny. Hlavní hrdinka Maeve je sympaťačka na první pohled. Navíc je to milovnice podkolenek a její ponožkový styl je opravdu originální.  

Bezvadná je pasáž, kdy se její celkem vychovaný papoušek Oliver seznamuje s prostořekou korelí samičkou Lulabell.  

Oliverova klec stála hned vedle na komodě. Strčila jsem ho dovnitř. Lulabell se ani nehnula, tvářila se lhostejně, ale očima sledovala každý Oliverův pohyb. Oliver skákal z bidýlka na bidýlko a něco si pro sebe mumlal. Nevypadal nijak rozčileně, a tak jsem se přestala bát. 

"Super háro," zaskřehotal nakonec. Jeho vhodná volba slov na mě udělala velký dojem. 

Lulabell ho jen po očku sledovala.

"Tys zhubla!" zkusil to znovu Oliver.

Lulabell naklonila hlavičku.

"Krása nesmírná," snažil se Oliver.

"Ukaž prsa!" Lulabell byla přemožena a oba začali zuřivě štěbetat.

Takže: vřele doporučuji!