Moje ovocné snídaně pokračují. T. mi bohužel sklidil i to málo rybízu, co se letos urodilo, takže se musím koukat po ovoci jinde. Tyhle meruňky jsou ze scuku, který jsem objevila na jaře a díky němu objednávám třeba i takové žito a spol. do mlýnku na obilí. Ještě nezbytný bylinkový čaj - tento je z jarních pampelišek, které jsem si nasušila. Asi jsem tušila, že budou nutně potřeba. Vyrážka na rukou se už KONEČNĚ lepší, zítra už zapojím třeba i čajík kopřivový.
Objednala jsem si sendvičovač s vaflovačem, a tak bylo nabíledni, že se musím naučit péct i toustový chleba. Nějaké dva tři recepty v kuchařce mám, ale zadělávané z kvasnic, kterým holduji jen v kynutém těstě na rohlíky. Objevila jsem tento. Mé kváskové srdce zaplesalo. Jen ten postup na celý den mě trošku zarazil...
U těsta jsem se krapet zapotila, přeci jen výkonný robot nevlastním. Ale zvládla jsem to. Jen jsem se trochu orosila, když jsem přidala med a těsto se v ten okamžik změnilo v mazlavou hmotu. Každopádně jsem to rozmíchala a při přidání másla se mi zamlouvala příjemná vůně. S formami byla docela legrace. Původně jsem měla nachystanou malou, ale to jsem odhadla už od oka, že ta bude příliš těsná. Skleněná se nakonec taky ukázala jako malá a chlebánek putoval do té největší, jakou mám. Takže nechápu informaci, že je dobré pracovat raději už od začátku s dvojitou dávkou. Poslední kynutí jsem zavrhla, protože nemám celý den jen na obskakování chleba. Takže kynul jen 3 hodiny. Vajíčkem jsem těsto před vložením nepotírala, měla jsem strach, že spadne. A pekla jsem podle svých zkušeností s kváskovým chlebem: 15 minut na 210 stupňů, 15 minut 190, 30 minut na 160 a posledních 30 minut bez teploty jen s větrákem. Chlebík se povedl, chuť je netradiční, ale jiná než jsem zvyklá.
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *