pátek 26. srpna 2016

Futrálek

 

Pan stroj a já. Zase spolu. Je to bezva parťák, má se mnou božskou trpělivost a dělá můj den hezčím.
I když s tou trpělivostí - dnes jsem ho už opravdu dohřála. Čtyři látky na sobě a ještě s vliselínem. No, jsi normální? Jehla se zohla a doslova zažrala do puntíku. Po pár panických okamžicích a tahání ala babička tahala řepu jsem ji přeci jen dostala ven. Jak z látky, tak se stroje. Uff! Byla celá, obal i já taky. Takže vlastně happy end.

 
 
 

Pomocník do práce. Starý diář. Nový futrálek. Nová záložka.
Obálek je nedokonalý tak jako všechno kolem mě. Chtělo by to předělat, udělat lépe! Ale mě se líbí takový, jaký je. A na ten půlrok, než bude potřeba nový diář, udělá spoustu služby a vykouzlí i úsměv na rtech.

2 komentáře:

  1. náhodou je krásný a puntíky všechny drobné nedokonalosti schovají

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tos neviděla vnitřek. Švadlena by zaplakala. Ale i tak je boží, nemám srdce ho vyhodit. :o)
      J.

      Vymazat

* Díky za Vaše milé zastavení na mém blogu. *

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...