Díky objížďkám jsme objeli celé Valachy skrz naskrz. Ale stihli jsme to! Dokonce pět minut před plánovaným příjezdem a časem, kdy bylo třeba vyzvednout lístky.
*
v dešti
v sandálkách
se sváčou z domova
s makovým závinem z místní sámošky
s vychlazenou kofolou
a v tom nejužším kině, v jakém jsem kdy byla
(ó mé klaustrofobní tendence)
...
A nakonec to ani nebyl "film o filmu", jak by se z plakátu mohlo zdát. M. málem dostal infarkt, když viděl těch padesát minut čistého času. Mě už po tom maratonu v autě bylo všechno jedno.
♥
Svobodu kravám!
Žádné komentáře:
Okomentovat
* Díky za Vaši milou návštěvu na mém blogu. *