sobota 3. prosince 2016

Y.A - Slečny a jak jinak než jeden baktusový

 

Tohle pošmourné počasí začínám mít ráda. Po příjezdu domů z práce bývá do půl hodiny tma, takže vymýšlet něco venku nepřipadá v úvahu. Uvařit kafíčko, uháčkovat pár řad, začíst se do knížky, to je to pravé ořechové. Po aktivní části roku docela příjemná změna.

 
 
 
 

Slečny jsem objevila u Petry. Docela příjemné čtení. Odbíhala jsem k němu od Rybí krve, ale tu už jsem dočetla, tak se růžové knížce můžu věnovat naplno. Asi to není čtení pro každého. Pro ženu s manželem a rodinou to může být nudné.
*
Momentálně jsem někde za půlkou a zatím největší dojem na mě udělal příběh Marcely. Ženy, která se rozhodla milovat jen Boha. Na začátku jsem si říkala, že toto asi moc záživné nebude. Nic proti řádovým sestrám, sama jich pár znám. Ale jeden z nejdelších "životopisů", který se odvíjí na sedmdesáti pěti stránkách mě mile překvapil. Nedalo se od něj odtrhnout. Snad slečna Marcela ještě žije, bylo by zajímavé se s ní potkat. Podle mě je to osobnost s velkým O.

 

Mít alespoň jeden baktusový šátek rozháčkovaný - to začíná být v poslední době samozřejmost, jako si třeba ráno vyčistit zuby. A taky další z mých závislostí. Návod (TADY) mi přešel do krve a koluje tělem, pohyby rukou jsou naprosto přirozené a nemusím o nich vůbec přemýšlet.
*
"A na co potřebuješ tolik šátků?" diví se mamča. Nevysvětluju. Nechápe to. :) Jako já nechápu, jak může mít svůj háček zavřený kdesi v šuplíku.
*
Světle šedé merino bylo po té poslední růžovoučké sladkosti jasná volba. Vlnap mě ale pěkně namíchl. V létě jsem si totiž koupila jedno šedé klubko v galanterii, teď jsem doobjednávala další přes internet a při napojování dalšího klubka do šátku jsem málem dostala infarkt. Ono je totiž úplně jiné. Krapet odlišný odstín bych ještě skousla, ale to nové je TENČÍ! Kde udělali soudruzi chybu?!

 

Pozor! Pozor! Tady snad někdo začíná plést!
Není zbytí. Teď už to musím pokořit, když jsem od mého muže dostala takovou pletací nádheru...

http://www.gsheller.com/2016/11/yarn-along-308.html

O knihách...
"Některé knihy si přečtete. Některé si užijete. A pak jsou takové, které pohltí vás, vaše srdce i vaši duši."
Joanne Harrisová 

1 komentář:

  1. Ahoj Jitu, v posledním čase žiji taky tak odpoledně poklidně, přijdu z práce - za chvilku se stmívá a tak si z mužem uvaříme kávičku a já pak čtu. Změnila jsem místo a dává mi to zabrat. Ani snad ne tak práce, ale kolegyně. Jedna, ale vydá za stádo :-) bůůůátek. Další kolegyně shlédla v létě film "Než jsem tě poznala" a já jsem objevila knižní zpracování. Moc dojemné čtení, je o čem přemýšlet. Mně to vrátilo o devět let zpátky, do doby kdy odcházel táta, ale už mám bolest odžitou, tak jsem se na tu dobu dokázala podívat z jiného úhlu a pochopila jsem další rozměr tátovy volby. No, ale chtěla jsem ti hlavně napsat, že si ráda skočím do knihovny pro tebou zmíněnou knihu Slečny, mám sice dva syny, ale myslím, že mě právě teď baví čtení u kterého mohu přemýšlet o sobě a svém životě. Jo a jestli můžu poradit, u šátku to chce na konci řady jen přehodit nit a přendat, poslední očko neplést. Na začátku řady se dá plést dvěma způsoby, ale to bych ti musela natočit video. Nebude ti to dělat vlnkatý kraj. Ale ty to zvládneš, jsi přece bojovnice.
    Přeji ti klidně rozjímací advent, tak jak má být. Žádná honička za úklidem a dárky, o tom vánoce nejsou...jen to chce včas pochopit.
    Pa Radka

    OdpovědětVymazat

* Díky za Vaše milé zastavení na mém blogu. *

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...