Mé první krůčky s "raw"

 

 Od kamarádky jsem dostala k zapůjčení knížku Oprawme se, kterou si přinesla coby nadšenec do raw stravy z městské knihovny.

Kniha má velice hezké zpracování, přehledné kapitoly a hezké obrázky. Ač jsem do ní chtěla původně jen zběžně nahlédnout, přečetla jsem ji celou od začátku až do konce.

Navnadila mě na tento způsob stravování (můj jídelníček není ideální a trápí mě problematická kůže), ač se se všemi informacemi v této publikaci nestotožňuji. Každý je jedinečný, každý má svůj úhel pohledu. I nadále hodlám jíst rýži a luštěniny, tolik tu zatracované a zakazované. Ovoce a zeleninu rozšířit o divoké plevele, které pan Skřička považuje za jedovaté (některé). 

Jako žena činu jsem se rozhodla pro "enzymatické" dopoledne = tedy jen na ovoci, zelenině a oříškách zakončené vařeným obědem. Ovoce jsem kombinovala (miluju totiž ovocné saláty), což se podle této knihy také nesmí. Namočila jsem si oříšky, aby byly lépe stravitelné. Podle doporučení se mají například mandle máčet 2 dny. Výsledek byl však dost zničující. Dvě dávky letěly do koše, zkazily se.

Ale abych Oprawme se jen nekritizovala: líbí se mi myšlenka pití pět minut před jídlem, aby se aktivovaly sliny a šťávy v žaludku. Také bych chtěla jíst více mrkve a červených jablek, které dokážou vyrobit v kůži filtr na UV záření. Také vím, že se to nemá přehánět s konzumací ovoce. Přemíra může způsobit kvasinkové infekce.

A jak dopadly mé první krůčky s raw stravou?

Ovozeleninové dopoledne o víkendu nebyl problém. Nevstávám tak brzy jako do práce, tudíž jsem nepotřebovala tolik potravin na utišení hladu a dodání energie. Cítila jsem jen mírnou bolest hlavy, která odezněla po kávě po klasickém obědě.

V pondělí to však bylo horší. Jídla jsem snědla dostatek, vypila jsem i hodně vody, nicméně už kolem deváté hodiny se mi začala točit hlava a i bolest hlavy byla intenzivnější než o víkendu. Takhle v práci bohužel fungovat moc nemůžu.

A tak jsem to vyřešila kompromisem. V sedm hodin klasická snídaně a káva, o půl jedenácté po dostatečném času na trávení pro žaludek ovocný salát, a pak každou hodinu zeleninu nebo oříšky až do vegetariánského oběda po půl druhé. Doma už jsem neměla potřebu další kávy a vcelku snadno jsem vydržela až do večeře kolem šesté hodiny. Žádná malátnost, žádný bolehlav, dokonce žádné chutě na sladké.

 

Každopádně s raw stravou nekončím. Věřím, že brzy bude mé tělo schopné přejít na "živé" dopoledne včetně snídaně a bez kávy. Proto jsem si ve výprodeji koupila i dvě nové kuchařky, z kterých bych chtěla načerpat inspiraci.

 

 

Začátky teda nic moc - máslo z konopných semínek mě neoslovilo a nechutnalo mi, ale nenechám se tím odradit. Už teď se těším na snídaňové lívanečky, které snad vyzkouším o víkendu...